Vlastníci lesů žádají o pomoc premiéra

Pelhřimov dne 18.07.2019

Jednání o finanční pomoci vlastníkům lesů pro zvládnutí následků kůrovcové kalamity vláda odložila na 22. července. Odsouvání problému, nejasnosti kolem pravidel a licitování kolem částky, kterou stát na pomoc vlastníkům lesů vyčlení v letošním roce a v r. 2020, vyvolává silné obavy, zda vláda myslí svou pomoc doopravdy. Zástupci vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů proto žádají o přijetí u premiéra.

Bez pomoci státu nebude žádný subjekt hospodařící v lese, který se potýká s kůrovcovou kalamitou, schopný situaci ekonomicky ustát a přežít. Nejde ale jen o majitele lesa a jejich zaměstnance, na které důsledky této krize dopadají nejdříve. V kratším či delším horizontu se citelně dotkne dalších zaměstnavatelů a živnostníků na venkově, a to nejen lesnictví, ale i navazujících zpracovatelských řetězců, zemědělců, rybářů, vodohospodářů, podnikatelů v turistickém ruchu a samozřejmě samotných občanů. 

„Žádáme pana premiéra, aby vláda zajistila vlastníkům lesů odpovídající pomoc již v letošním roce a také v roce následujícím. Jinak nebudou schopni postup kůrovcové kalamity zpomalit a na vzniklých holých plochách založit porosty nové,“ upozorňuje předseda SVOL František Kučera. 

Celkové náklady na těžbu kůrovcového dříví a pěstební činnost násobně rostou. Podle interního šetření SVOL se před kalamitou pohyboval průměrný náklad na pěstební činnost v rozmezí 1700-2000 Kč na hektar. V současné době se pohybuje mezi 2700-4400 Kč/ha. Spolu s propadem cen dříví, které je pro většinu lesních majetků jediným zdrojem příjmů se tak postižené majetky dostávají do červených čísel a bez dotací z vnějšku nejsou schopny přežít. „Například současná cena vlákniny do firmy Kronospan Jihlava činí 250 Kč/m3 fco závod Jihlava, ale náklad na těžbu činí 450 Kč/m3. Cena tak nepokrývá ani výrobní náklady, natožpak nutné další provozní náklady a režie a potřebnou pěstební činnost,“ doplňuje odborný poradce SVOL Petr Jelínek.

Majetky, kde kalamita teprve vzniká a začíná, možná zatím nemají existenční potíže, ale čerpají rezervy a provádějí jen nejnutnější práce.  Při současných cenách dříví je to otázka jednoho až dvou roků, kdy se dostanou do červených čísel. Majetky ve smrkových oblastech jsou v neřešitelné situaci, nemají možnost těžby jiných dřevin, která by je ještě mohla chvíli udržet nad vodou.  Mimořádně ohrožené jsou pak majetky drobných vlastníků, kteří financují pěstební činnost z vlastních prostředků. 

„Premiér, kterému záleží na jeho občanech, nemůže vnímat kůrovce jako řešení pro změnu druhové skladby našich lesů a podporovat ponechávání rozsáhlých holých ploch přírodě bez jejich zalesňování,“ zdůrazňuje Kučera. „Je třeba počítat s tím, že obnova lesa bude státní pokladnu něco stát. V minulosti přispívaly lesy do státního rozpočtu významnou částkou prostřednictvím daní a odvodů, teď je povinností státu jim a jejich majitelům pomoci“.

Sucho a kůrovec není problémem jen České republiky. Například v Německu v důsledku bouří, sucha, ohně a kůrovce zmizelo cca 110 000 ha lesů. Spolková ministryně zemědělství si ale hluboce uvědomuje význam lesa a jeho funkcí pro ochranu klimatu a ukládání CO2. Výsadbu stromů považuje za neúčinnější lék na změnu klimatu, a proto vyzvala vládu k realizaci programu masivního znovuzalesnění, jehož náklady odborníci odhadují na půl miliardy eur.

„Věříme, že naše setkání s panem premiérem ukončí podceňování situace v lesích a výše ztrát, které vznikají nejen majitelům lesů, ale de facto celé společnosti,“ dodává Kučera.