Valaši chrání přírodu po svém. Koupí bažinu a založí rezervaci
25.09.2003 | Mladá fronta Dnes
Ochránci přírody na Valašsku vykupují pozemky a zakládají soukromé přírodní rezervace. Jako jedni z prvních v České republice nespoléhají Valaši na byrokraticky pomalého státního šimla a dávají raději přednost efektivnější ochraně v rámci soukromého vlastnictví. Ochránci přírody ve Valašském Meziříčí založili občanské sdružení a začali vykupovat pozemky, které zemědělci přestali využívat, už na počátku devadesátých let. Za sebou už totiž měli dlouholetou zkušenost s ochranou horské louky i sadu starých ovocnanů. Ty si pronajímali od majitele od roku 1981. "Myslíme si, že ochrana soukromého vlastnictví je mnohem lepší než ochrana garantovaná státem," tvrdí jednatel Českého svazu ochránců přírody Milan Orálek.Ochránci především kvitují skutečnost, že jako soukromí vlastníci nemusí tolik spoléhat na dobrodiní státních úředníků. "Když je něco tvoje, prostě se o to postaráš. Státní úředník vždy nemusí mít ke státnímu vlastnictví takový vztah," doplňuje ochránce Miroslav Dvorský.V bývalém vsetínském okrese mají s ochranou zajímavých přírodních lokalit v soukromých rukou dlouhodobé zkušenosti. "Vlastníme přírodní rezervaci Rákosina Střítež nad Bečvou. Je to jedna z prvních soukromých rezervací v republice," chválí se Milan Orálek. Pozemky ve Stříteži nad Bečvou jsou v rukou občanského sdružení místních ochránců přírody už od roku 1991. Další soukromou aktivitou v oblasti podmáčených luk je Velký Choryňský mokřad. Ten se nachází na ploše 21 hektarů. "Zde zatím vlastníme pouze sedm hektarů. O zbytku pozemků jednáme s vlastníky," vysvětluje Orálek.Mimo mokřady, těch ochránci monitorují jenom na Valašsku téměř 200, vlastní také horskou pastvinu se vzácnými šafrány na Vařákových Pasekách na Hornolidečsku nebo památný strom na Horní Jasénce."Strom chtěl majitel před pěti lety pokácet, protože byl v mítním věku. Jediná možnost byla odkoupit jej. Museli jsme však koupit také pozemky, na kterých strom roste," vzpomíná Orálek. Památný strom tehdy přišel řádově na 20 tisíc korun a dodnes je to jeden z mála památných stromů, které vlastní soukromý subjekt.Zkušenosti však mají také s takzvanými pozemkovými spolky. Tento způsob ochrany prosazuje stát. Časem od tohoto systému ale odstoupili. "Na pozemkové spolky je dotační titul státu. My jsme se však rozhodli jinak. Jsou různé možnosti ochrany, ale tento se nám zdá nejefektivnější," shrnují informace ochránci.
Další články v kategorii Lesnictví
- Stromy vysazené před 70 lety dnes stojí Japonsko miliardy. Pyl trápí téměř polovinu národa (27.05.2026)
- Rojení kůrovců začíná. Jak se připravit na kůrovcovou sezonu radí autoři knihy o ochraně lesa před lýkožroutem smrkovým (26.05.2026)
- Španělsko má za sebou nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Roli sehrála vedra i žhářství (25.05.2026)
- V oblastech postižených kůrovcovou kalamitou je důležité zachovat hydrické funkce lesů (19.05.2026)
- Lesy ČR lidem na 67 místech po celé zemi ukážou lesy obnovené po kalamitě (18.05.2026)
- Výskyt nebezpečných trichinel u divočáků dovezených z Polska (14.05.2026)
- Objem smrkového dříví napadeného kůrovci klesá již pátým rokem, ale pozornost je třeba věnovat i dalším dřevinám (14.05.2026)
- Květnový fotokvíz: poznáte, co snímek zachycuje? (13.05.2026)
- Mezinárodní den zdraví rostlin a proč je nebezpečné háďátko borovicové (13.05.2026)
- Novinky v národních dotacích: Ministerstvo zemědělství je přizpůsobilo zemědělské praxi (13.05.2026)

Tweet



