Těžební technika napáchala velké škody

Ekologové jsou počínáním těžařů v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy velmi zděšeni

Nevěřícně kroutí hlavou ochránci přírody nad zdevastovanými lesy po těžbě v severní části Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy. Na vině je způsob těžby harvestorovou technikou. Ta byla nasazená dokonce ve druhých a prvních zónách CHKO. Harvestory se nevyhnuly ani přírodní památce Rybenské perničky.Těžké těžební a vyvážecí stroje harvestory byly letos nasazeny na zlikvidování kalamity skoro na celém území Žďárských vrchů. Dřevo muselo být zpracováno co nejdříve s ohledem na hrozbu kůrovcové kalamity. Proto prakticky všichni majitelé a správci lesů nasadili výkonnou harvestorovu techniku.Po zjištění, jaké škody stroje v lesích dělají, však od této technologie upustili a přešli na jiný způsob. V lesích na Svratecku, patřících pod choceňskou Lesní správu státního podniku Lesy České republiky (LČR,) harvestory zůstaly a provedly likvidaci celé kalamity. Nasazení harvestorů přitom musí odpovídat přírodní a klimatické podmínky, aby docházelo jenom k minimálnímu poškození lesa. Právě to nebylo v části území CHKO, patřící pod správu státního podniku Lesy České republiky, dodrženo. Harvestory prováděly těžbu na území mezi Českými Milovy a Čachnovem i po deštích. Tím v lesích způsobily škody především vyježděním hlubokých kolejí."Na čtyřech tisících hektarech bylo třeba vytěžit asi sedmdesát tisíc kubíků kalamitního dřeva. Šlo o nahodilou těžbu, takže zpracování bylo velmi složité. Firma, která vyhrála výběrové řízení na provedení prací, je z devadesáti procent vybavená harvestorovu technikou. Objektivně vzato si ale neumím představit, že by někdo jiným způsobem za tak krátkou dobu zpracoval takové množství dřeva. Přivítali bychom samozřejmě, kdyby to šlo dělat jinak. Vzhledem k tomu, že byla kalamita na celém území republiky, ale nebylo možné sehnat koně nebo jinou, šetrnější techniku," řekl Právu vedoucí Lesní správy LČR v Chocni Jan Mencák.Ochránci přírody ze správy CHKO Žďárské vrchy ale tvrdí, že měly být harvestory staženy a těžba provedena jinak. Těžké stroje totiž vyjezdily v lesích desítky kilometrů hlubokých kolejí. Došlo prý i k poškození sítě vodních toků a pramenišť. "Že by lesní správa Choceň nemohla nasmlouvat jinou techniku, to nelze akceptovat. Ty kolejové rýhy v hustotě asi po patnácti metrech od sebe, mají stejný efekt, jako by bylo to území odvodněno nebo zmeliorováno. Poškození lesů řeší i Státní inspekce životního prostředí v Havlíčkově Brodě. Probíhá šetření, které určí rozsah poškození, a řeší se, zda bude uložen finanční postih. Co se týče dopadu použité harvestorové technologie na lesy, bude zkoumáno z pohledu porušení povinnosti při správě státního majetku," uvedl Jan Staněk ze žďárské správy CHKO.Vzniklé koleje a další poškození lesa musí těžaři uvést do odpovídajícího stavu a provést potěžební úpravy. Podle sdělení Jana Mencáka už nápravy poškození lesů na Svratecku probíhají."Kdyby si to ti stěžovatelé dobře prošli, viděli by, že už se dělají povýrobní úpravy. Protože jde o tak velké území, potrvají úpravy ještě dva nebo tři měsíce. Mně samotnému se nelíbí, jak to tam vypadá, ale máme samozřejmě zájem, aby se to opravilo a z hlediska životního prostředí to bylo v pořádku. Pokud jde o Rybenské perničky, ty už jsou sanované, a myslím, že velice dobře," prohlásil Mencák.Ochránci přírody ale tvrdí, že po takových škodách nelze dosáhnout úplné nápravy.

Tisk

Další články v kategorii Lesnictví

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info