Studie: Stromům škodí hlučné prostředí, dopady na flóru i faunu jsou dlouhodobé
16.04.2021 | ceskenoviny.cz
Hluk škodí stromům a botanické diverzitě a jeho negativní vliv může být patrný ještě dlouho po návratu k normální zvukové hladině. Podle agentury AFP to vyplývá ze studie zveřejněné tento týden v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B. Krátkodobým vlivem hluku na stromy, například problémem snížení výskytu hmyzích opylovačů v hlučném prostředí, se již dříve některé studie zabývaly. Dlouhodobým dopadům se ale dosud tolik pozornosti nevěnovalo.
Američtí vědci zkoumali 15 let jalovce a borovice jedlé vystavené vysoké míře umělého hluku ve státě Nové Mexiko. U borovic v hlučných zónách konstatovali 75procentní pokles počtu semenáčků oproti klidnějším místům.
Posléze se zaměřili na oblasti, kde hlukové znečištění přestalo být problémem, aby zjistili, jaká je reakce stromů. Vycházeli přitom z hypotézy, že populace stromů se rychle obnoví, jakmile se do ztichlé zóny vrátí sojky, které trousily v oblasti semínka. Hypotéza se však nepotvrdila a badatelé naopak pozorovali dlouhodobý úbytek semenáčků, protože ptáci se na místo nevraceli.
"Hlukové znečištění způsobené člověkem proniká do struktur lesních ekosystémů," uvedl jeden ze spoluautorů studie a biolog z Kalifornské polytechnické státní univerzity Clinton Francis. "Konstatovali jsme, že odstranění hluku nemusí nutně znamenat obnovení ekologických funkcí," upozornil.
Další spoluautorka studie Jennifer Phillipsová vysvětlila, že zvířata jako sojky západní jsou na hluk citlivá a mohou se naučit hlučným oblastem vyhýbat. "Může trvat, než živočichové znovu objeví tyto dříve hlučné oblasti, a nevíme, jak dlouho," zdůraznila. Podle Phillipsové by se měl škodlivý vliv hluku brát v potaz při vyhodnocování dopadů urbanizace na přírodu. "Opravdu si myslím, že hlukové znečištění i další typy znečištění působících na smysly, jako například světelné, se neberou dostatečně v potaz," uvedla Phillipsová. Hlukové znečištění způsobené lidskou aktivitou od poloviny minulého století výrazně narostlo, připomněla agentura AFP.
Autor: ČTK
Další články v kategorii Lesnictví
- Lesní požáry zničily v Evropě dva miliony hektarů půdy, může za to válka a horko (07.04.2026)
- Díky chemické modifikaci bude možné používat lokální dřevo k výrobě městského mobiliáře (02.04.2026)
- Podle čeho je možné odhadnout objem kůrovcových těžeb (31.03.2026)
- Nejmodernější pila v ČR zahájila provoz v Olomučanech (26.03.2026)
- Oheň může pomoci zachránit biodiverzitu suchých trávníků, ukazuje výzkum vědců LDF MENDELU (26.03.2026)
- Listnaté lesy v pahorkatinách více tlumí povodně než jehličnaté (26.03.2026)
- Nestátní lesníci zvou popáté na Den otevřených lesů, bude skoro na 30 místech (26.03.2026)
- Růst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit (23.03.2026)
- Horské ekosystémy se mění v důsledku oteplování pětkrát rychleji než lesy a louky (20.03.2026)
- Do okrajových částí Brna pronikají divočáci, pomáhají odchytové klece nebo dron (20.03.2026)

Tweet



