Strojem lze zalesnit jen necelou desetinu ploch
09.04.2004 | Listy Písecka
V těchto dnech se naplno rozběhly zalesňovací práce. Pracovníky společnosti Lesy města Písku čeká padesát hektarů pasek a holin, včetně těch částí lesa, kde loňské extrémní sucho sazenice zahubilo. Náklady na jarní zalesňovací práce budou činit přibližně tři miliony korun. "Necelou desetinu, konkrétně asi čtyři hektary, můžeme osázet strojem, a jedná se o další plochy u Oldřichova a větší holinu po větrném polomu u Temešváru. Jinak u zalesňovaných ploch sázecí stroj nelze použít a stromky tu vysazujeme ručně.
K tomuto účelu jsme stáhli prakticky všechny naše pracovníky, sami lesníci požádali již osvědčené sezonní brigádníky a zapojeno je rovněž deset lidí, které nám přidělil úřad práce na obecně prospěšné práce," řekl včera ředitel Lesů města Písku Jiří Procházka.
Velkou ztrátu způsobilo lesákům loňské počasí, kdy zvláště na jižních svazích uschlo až čtyřicet procent čerstvě vysázených sazenic. Tyto porosty se tedy letos musí obnovit.
Stále platí, že v nově založených porostech musí být vysázeno kolem třiceti procent melioračních a zpevňujících dřevin, hlavně listnáčů. V píseckých lesích preferují v tomto ohledu buk, který je původní dřevinou v oblasti, a zajišťují si jeho obnovu vlastní produkcí silných sazenic z místních semenných zdrojů. Ve svých školkách ovšem pěstují kromě smrku a borovice také ostatní jehličnany, tedy douglasky, jedle a modříny, z listnatých pak duby, jasany, javory, lípy a další. Zhruba dvě třetiny sazenic tedy pocházejí z vlastních zdrojů. Tato produkce má řadu výhod. Minimálně se manipuluje se sazenicemi, nepřevážejí se na velké vzdálenosti, nezůstávají dlouho založené, protože se jejich vyzdvihování ve školkách řídí okamžitou potřebou jednotlivých lesních úseků. Náklady jsou pak zhruba stejné, jako nákup sazenic ve velkoškolkách.
Se současným počasím jsou zatím lesáci spokojeni. "Nízké teploty s občasnými přeháňkami jsou pro výsadbu velmi vhodné, ale po loňské zkušenosti máme přece jen určité obavy, aby dostatek srážek vydržel i v příštích měsících. Ještě letos se loňské suché počasí projevuje na starších porostech. Stále objevujeme usychající jedle, borovice v mýtních porostech a některé mladé porosty smrkové," dodal ředitel Procházka.
Další články v kategorii Lesnictví
- Můžeme ve větší míře využít domácí druhy teplomilných dubů? (28.05.2026)
- Stromy vysazené před 70 lety dnes stojí Japonsko miliardy. Pyl trápí téměř polovinu národa (27.05.2026)
- Rojení kůrovců začíná. Jak se připravit na kůrovcovou sezonu radí autoři knihy o ochraně lesa před lýkožroutem smrkovým (26.05.2026)
- Španělsko má za sebou nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Roli sehrála vedra i žhářství (25.05.2026)
- V oblastech postižených kůrovcovou kalamitou je důležité zachovat hydrické funkce lesů (19.05.2026)
- Lesy ČR lidem na 67 místech po celé zemi ukážou lesy obnovené po kalamitě (18.05.2026)
- Výskyt nebezpečných trichinel u divočáků dovezených z Polska (14.05.2026)
- Objem smrkového dříví napadeného kůrovci klesá již pátým rokem, ale pozornost je třeba věnovat i dalším dřevinám (14.05.2026)
- Květnový fotokvíz: poznáte, co snímek zachycuje? (13.05.2026)
- Mezinárodní den zdraví rostlin a proč je nebezpečné háďátko borovicové (13.05.2026)

Tweet



