Státní lesy se nechtějí rozdělit do krajů

Velikostí obhospodařovaného majetku a těžbou dřeva se státní podnik Lesy ČR řadí mezi pět největších lesních podniků v celé Evropě. Dosahuje přitom v uplynulých letech zisku přesahujícího ročně půl miliardy korun. Radní některých krajů v České republice uvažují o tom, že budou usilovat o převedení státních lesů do svého majetku.

Přiznávají přitom, že je k tomu vedou ekonomické úvahy, zároveň však tvrdí, že direktivně řízený velký státní podnik nemůže postihnout jejich místní specifika. Analýzu pro další postup, jak státní lesy převést na kraje, nyní podle svého radního Vojtěcha Jurčíka zkoumá například Zlínský kraj.

"Pokud po prostudování analýzy dojdeme k záběru, že by to pro nás bylo výhodné, budeme se o získání lesů snažit. Ale určitě ne sami, muselo by to být ve spolupráci s dalšími kraji," předpokládá Jurčík.

Privatizaci státních lesů, což by znamenalo udělat i nezbytné změny v současné legislativě, jsou nakloněni někteří poslanci, jiní jsou proti. S rozdělením podniku státních lesů nesouhlasí Ministerstvo zemědělství.

"Je samozřejmě možné státní lesy privatizovat, ale nejsem pro převod na kraje. Spíš bychom měli umožnit jejich koupi soukromým vlastníkům, případně obcím," míní například poslanec zemědělského výboru sněmovny Miloslav Kučera (ODS).

Předseda výboru Ladislav Skopal (ČSSD) s tím nesouhlasí. "Rozdrobit podnik by určitě dobré nebylo. Zisku přece nedosahuje ve všech krajích, někde vykazují lesy ztráty, ale právě velká firma tyto výkyvy dokáže vyrovnat," říká.

"Státní lesy mohou lépe zajistit, aby byl vyvažován zájem veřejný i podnikatelský," tvrdí náměstek ministra zemědělství Pavel Rybníček.

Samy Lesy ČR rovněž upozorňují, že současný stav jim umožňuje udržet i majetkovou stabilitu, vyrovnanost výnosů a tím i potřebnou finanční samostatnost.

"Patříme díky tomu mezi několik málo ziskových státních lesů v Evropě - vedle Finska, Francie, Rakouska a Polska," vysvětluje mluvčí podniku Jan Řezáč. Dodává, že vlastnictví lesů v Evropě odpovídá i místním tradicím a zvyklostem, tak jak se v jednotlivých oblastech Evropy vyvíjely historicky.

"Nedá se tedy ani jednoznačně určovat, který druh vlastnictví je pro hospodaření v lesích ten nejvhodnější. Naší firmě dovoluje velká výměra pracovat podle jednotných lesnických zásad na velké ploše. Jsme tak schopni zajišťovat i péči o mimoprodukční funkce lesa, zejména ekologické nebo třeba rekreační," vysvětluje Řezáč.

V Česku má dnes stát 61 procent lesů, ve Finsku 24, ve Francii deset, v Rakousku 17, v Irsku ale 78 procent. Lesů v komunálním vlastnictví je v tuzemsku 15 procent z celkové výměry, ve Francii je to 16 procent, v Irsku obce či města lesy vůbec nevlastní. V soukromých rukou je v České republice necelá čtvrtina lesů, ve Francii či v Rakousku je tento podíl zhruba trojnásobný.