Spáleniště v Českém Švýcarsku zarostlo pionýrskými dřevinami

Spáleniště v národním parku České Švýcarsko dva roky od obřího požáru připomínají už jen ohořelá torza stromů. Pionýrské dřeviny takřka pohltily veškerou volnou plochu. Pod nimi začnou postupně růst stromy, které zformují budoucí les. V hustém březovém porostu bohatém na úkryty se daří i zvěři. Zároveň jí až dvoumetrové stromky poskytují dostatek úkrytů a potravy. ČTK to řekli botanička Ivana Marková a zoolog Martin Valášek.

Nejmladší přirozeně vznikající les v ČR přilákal do národního parku takřka ihned výzkumníky. Na ohořelých stromech se totiž objevily záhy po požáru houby rostoucí na spáleném dřevě a půdě, mezi nimi například ohnivka spáleništní. Jejich cyklus je velmi rychlý, zpravidla obývají spáleniště jen několik měsíců.

Krátce po požáru začaly z prohořelé půdy vyrůstat výhonky různých trav a bylin, objevily se také drobné semenáčky břízy. "Bříza je pionýrská dřevina, které stačí hodně málo. Je velice nenáročná na množství živin, množství substrátu," uvedla Marková. Opad břízy pak poskytuje živiny, stromky zase stín. "Ve stínu bříz můžou klíčit dřeviny budoucího lesa, které bývají často stínomilné. Tady původně převládaly jedlo-bukové lesy a jedle i buk potřebují klíčit ve stínu," vysvětlila botanička. Břízy se asi po 40 až 50 letech začnou rozpadat, pod nimi už bude základ budoucího lesa. "Které dřeviny to budou, teprve uvidíme, protože se mění klima, chody srážek, otepluje se," řekla Marková.

Změny po požáru nastaly také v říši zvířat. "Díky poškození kůrovcem i díky požáru vznikla spoustu drobných úkrytů. Prostředí, kde se může zvíře ukrývat a trávit tam hodně času," řekl zoolog. Podle něj se vytvořily podmínky, kde mohou přežívat i velké šelmy, například vlci. Krátce po požáru se pomocí fotopastí podařilo zachytit kočku divokou. Zoolog uvedl, že se uskutečnila i velká monitorovací akce, znovu se však zvíře zachytit nepodařilo. "Je možné, že to byl migrující jedinec nebo se dobře ukrývá," podotkl Valášek s tím, že potenciál prostředí je i pro kočku divokou ideální. "Právě díky nesčetnému množství úkrytů," doplnil. Ve smrkové monokultuře takové podmínky zvířatům chyběly. Změny po kůrovcové kalamitě a následně po požáru jsou vhodné pro světlomilné živočichy jako skřivan lesní nebo ťuhýk obecný. Valášek dodal, že biodiverzita se zvedla pouze na čas. Až se plochy zalesní, zůstane jen určitá část druhů, některé se obmění.

V oblasti pod Gabrielinou stezkou na Pravčickou bránu, která je od požáru uzavřená, v minulosti vznikla po bezpečnostním zásahu při napadení smrkové monokultury kůrovcem 40hektarová holoseč. Mluvčí správy národního parku Tomáš Salov poukázal na to, že se příroda ze zásahu vzpamatovávala velmi pomalu. "V té ploše pod odumřelými smrky byla tlustá vrstva jehličí," podotkl mluvčí. Naopak po požáru se velmi rychle dostavila živelná spontánní obnova. Vedle prohořelé holiny je požárem téměř netknutý smíšený les borovic a dubů, které jsou do určité intenzity požáru schopné odolat. "Toto místo je trošku symbolické, protože tady kůrovcová gradace z důvodu dlouhodobého sucha v roce 2018 začala," uvedl Salov. Později správa podle něj dospěla k tomu, že se holosečí kůrovci nelze ubránit. Zásahy pak byly omezené na bezprostřední okolí cest či okraje obcí.

Požár zasáhl národní park v noci z 23. na 24. července 2022. Oheň se rozšířil na plochu přesahující 1000 hektarů. S plameny bojovalo na 6000 hasičů s 400 kusy techniky 21 dní. Obyvatelé několika obcí museli opustit domovy, v osadě Mezná shořely tři domy a další plameny poničily.

Založení požáru klade státní zástupce za vinu Jiřímu Lobotkovi, bývalému dobrovolnému strážci. Z rozhodnutí soudu byl umístěn na vězeňskou psychiatrii, při zahájení hlavního líčení letos v květnu vystupoval zmateně.

Autor: ČTK