Sníh brání likvidaci polomů

Lesníci se v Libereckém kraji přes sněhové závěje stále nemohou dostat k popadaným stromům

Přes sněhové závěje se k popadaným stromům v horách stále nemohou dostat lesníci. Přitom potřebují polomy z lesa co nejdříve odstranit. Likvidace kalamity, která hory postihla v prosinci a v lednu, se tak podle nich protáhne až do léta."V místech, kam se nemůžeme zatím dostat, je popadaných stromů velké množství. Navíc leží pod sněhem, což práci ještě více komplikuje," upozornil Miroslav Kortan, správce lesní správy v Jablonci nad Nisou.Lesníci tak začali zpracovávat následky kalamity pouze v místech, kam se dostanou. "Těžaři pracují na Rádle, zčásti i na Černé Studnici, v Rudolfově i na Fojtce," přiblížil Kortan. "Potřebujeme se ale dostat hlavně na vrchní partie. Polámané stromy leží na Bramberku, na Hraničné, na Polubném i v revíru Peklo. Sněhu je stále dost, takže počítáme, že bychom se do těch vyšších poloh mohli dostat až začátkem května," prohlásil Kortan.

Kvalita dříví se zhoršuje

Každý den se ale zhoršuje kvalita dříví, které zůstává ležet pod sněhem. Neprospívá mu ani slunce, které polámané stromy ještě více rozpraskává. Snižuje se tak i výkupní cena dříví. Na Jablonecku leží v lesích asi třicet tisíc kubíků vyvrácených nebo polámaných stromů. To je podle Kortana necelá polovina roční těžby. "Je to dost, v minulých letech tvořila nahodilá těžba pět až deset procent," upřesnil správce.Nejvíce poškozené byly smrky, těch je ostatně v lesích nejvíce. Těžký sníh a vítr lámal ale i modříny, jedle či buky. "Poškozené jsou všechny dřeviny. Mladé i starší stromy," doplnil Kortan.Ten počítá s tím, že do konce června se jim podaří většinu dřeva vytěžit. V to samé doufá i Josef Rákosník, lesní správce na Ještědu. Také tady se těžaři nedostanou do všech míst postižených kalamitou. Nejvíce vyvrácených a polámaných stromů leží kolem Ještědu a na Pláních, kde v likvidaci brání desítky centimetrů sněhu. Některé stromy se totiž musí pokácet, a pokud se dělníci boří po kolena ve sněhu, mohl by pro ně padající strom znamenat velké nebezpečí. V případě, že by se kmen po pádu na zem odrazil, nemuseli by stihnout včas uskočit. "Nahodilé těžby máme asi šest tisíc kubíků, z toho dva tisíce už zpracováváme. Není to ale zase tak výjimečné, například před třemi lety nechala po sobě kalamita dvacet tisíc kubíků zničených stromů," doplnil Rákosník.Stromům ale hrozí ještě další nebezpečí, a tím je kůrovec. "Vloni jsme s ním problémy neměli, včas jsme jej odchytili do lapačů," prozradil správce. "Záleží na teplotě i na vlhkosti, a také na místě, kde se dřevo nachází," doplnil.Například v polostínu může dojít k rychlému zapaření lýka, které pak vydává charakteristickou vůni, jež kůrovce přitahuje.