Slovensko žádá od Bruselu peníze na zničené tatranské lesy

Slovensko požádá Evropskou unii, aby ze strukturálních fondů uvolnila peníze na obnovu lesů ve Vysokých Tatrách, které minulý týden poničila vichřice. Ministr zemědělství Zsolt Simon se chystá do Bruselu už dnes. Ještě předtím zakázal na týden průmyslovou těžbu dřeva na celém území Slovenska. Odstraňování kalamity bude podle něj trvat půldruhého roku až dva roky. "To, co se stalo, je katastrofa, která bude mít dopad na každého občana Slovenské republiky," prohlásil Simon na dnešní tiskové konferenci o páteční vichřici, která úplně zničila 12.000 hektarů lesního porostu na dolních svazích národního parku.

Vichřice zlikvidovala téměř polovinu z centrální části tatranských lesů, které mají rozlohu 25.000 hektarů. Dalších 12.000 hektarů vítr poškodil částečně. Mimo Vysoké Tatry zůstalo po smršti na zemi 900.000 kubických metrů dřeva. Rozsáhlé polomy totiž byly i na Oravě v severozápadním cípu Slovenska a na jižním svahu Nízkých Tater. Simon nedokázal odhadnout, jakou částku by mohl z fondů EU získat. "Jde spíš o princip," uvedl. Sám dnes navrhl vyčlenit na obnovu lesů deset milionů slovenských korun ze svého resortu; mimořádný rozpočtový výdaj ale ještě musí schválit ministerstvo financí . Náklady lesních podniků na odklízení a nová výsadba se jinak budou hradit hlavně z prodaného dřeva.

Vláda Mikuláše Dzurindy si zatím ani netroufá škody po kalamitě vyčíslit. Moudřejší bude až po leteckém snímkování postižených oblastí. Podrobný postup při zdolávání polomů a obnově lesa určí odborníci z jednotlivých ministerstev. V postižených oblastech zatím hasiči a lesníci pokračují s odklízením napadaných stromů. Podle Simona už dorazila na výpomoc také těžká technika z Česka. Práci ale ztěžuje studené zimní počasí a sníh. Některé osady v Nízkých Tatrách jsou stále bez elektřiny. Ministerstvo zemědělství dnes nařídilo majitelům a správcům lesů, aby co nejdříve odstranili napadané dřeviny z komunikací, a zakázalo těžbu vysokých porostů do konce května 2005.

Kalamita vrátila podobu Vysokých Tater na začátek minulého století, kdy byly na území dnešních polomů holiny, na nichž se pásl dobytek. Pozdější zalesňování smrkem se při vichřici vymstilo; smrk je totiž vůči poryvům větru málo odolný a často se vyvrátí nebo zlomí. Ministr životního prostředí László Miklós dnes řekl, že při novém zalesňování se budou sázet i odolnější dřeviny.