Senát nechce rozšíření bezzásahových zón na Šumavě

Senát se na svém zasedání dne 2. 5. 2013 postavil proti rozšiřování bezzásahových zón v Národním parku Šumava nad 22 procent jeho území. Vyšel tak vstříc iniciátorům petice, kteří nesouhlasí s plánem ministerstva životního prostředí na rozšiřování zón, protože se obávají usychání lesů.

Ministerský návrh zákona počítá s postupným rozšířením prvních zón až na 35 procent plochy parku. Proti ministerskému návrhu jsou ekologové a část vědecké obce, ti by naopak chtěli zóny s nejpřísnějším režimem ochrany přírody ještě více rozšířit. Do takzvaného prvního čtení má jít ve Sněmovně sporná norma už příští úterý. Ve Sněmovně je také kontroverzní návrh Plzeňského kraje, pro něj už vznikl pozměňovací návrh.

"Senát považuje za úměrné vyhlásit zákonem o Národním parku Šumava první zóny z dosavadních 13 procent na 22 procent," uvedl autor stanoviska horní komory Pavel Eybert (ODS). Podle něj je to dostačující rozsah pro území, kde nebude zasahováno do přírodních procesů. Horní komora také doporučila přijmout zákon v podobě zaručující, že změny rozsahu první zóny budou možné pouze jeho novelou. "Tak vědci tvrdí, že námi navržená první zóna je málo a Senát, ovládaný sociální demokracií, se usnesl, že je to moc. Je tedy náš návrh kompromisem, nebo není?" reagoval ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS).

Doporučení podpořil předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) jako signál, co může ministerstvo životního prostředí očekávat v horní komoře při projednávání zákona. Doporučení podle Štěcha vychází z praxe a je v souladu s názorem lidí, kteří už prokázali, že na Šumavě umí hospodařit. Doporučení se ale nelíbilo senátorovi ČSSD Jiřímu Dienstbierovi, podle něhož vychylují pozici Senátu ve sporu o zóny na Šumavě jedním směrem a mohly by kompromis dosažený při přípravě zákona zbourat.

Právě důrazem na dojednaný kompromis hájil předlohu náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař. "Optimální stav z přírodovědeckého hlediska by byl 50 procent vzhledem k lesnímu fenoménu na Šumavě," poznamenal ke sporu o rozsah první zóny. Ohradil se proti tvrzení jednoho z tvůrců petice Petra Martana, že by dohodnutá plocha zón byla výsledkem "kupeckého handlu".

Rozšiřování bezzásahových zón by podle návrhu, který minulý týden schválila vláda, mělo být postupné během příštích až 45 let. Podle kritiků by ale maximální zamýšlené rozšíření vedlo k vedlo k usychání až 9000 hektarů šumavských lesů. Návrh se ovšem nelíbí ani ekologům. Premiér Petr Nečas věří, že výsledný text zákona bude rozumným kompromisem.

Vědci ale ve Sněmovně na semináři o šumavském parku upozornili, že ministerský návrh uškodí přírodě podstatně více než ponechání stávajícího stavu a zmenší velikost zóny s nejpřísnějším režimem ochrany přírody. Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík ho považuje za nešťastný a doporučil MŽP, aby ho ze Sněmovny stáhlo. 

Návrh v první fázi počítá s tím, aby nejpřísněji chráněná první zóna parku zabírala 26,53 procenta jeho rozlohy, v bezzásahovém režimu má být 22,08 procenta. Rozloha druhé zóny má být bude 59,87 procenta a třetí zóny 5,12 procenta. V druhé zóně se podle návrhu bude hospodařit šetrně vůči přírodě. Obyvatelé s trvalým pobytem na území národního parku by mohli podle návrhu vstoupit bez povolení do první zóny parku i mimo vyznačené cesty.

red.