Se zmijemi v lese je nutno počítat

Novohradecké lesy a lokalita Na Plachtě jsou místem přirozeného výskytu zmije obecné. Je třeba dávat pozor, a to i na psy. Eva Dalecká byla na procházce se svým ročním jezevčíkem Hugem v oblíbené pejskařské lokalitě Na Plachtě. Volně pobíhající pes se však náhle začal chovat divně. Později mu natolik otekla hlava, že byla nutná návštěva veterinární pohotovosti. Vzniklo podezření, že Huga při procházce uštkla zmije. Musel být hospitalizován. Eva Dalecká slyšela od známých, že to není ojedinělý případ. Dozvěděla se také, že Na Plachtu prý ochranáři bez upozornění zmije vysazují.

Měla strach i o lidi a děti, které tam chodí, proto nás o případu informovala.

Proč bychom to dělali?

"Mezi lidmi se šíří fámy, že na Plachtě ochranáři vysazují zmije. Raději to ani nepřipomínejte, někdy stačí i zmínka k tomu, aby se nepodložená zpráva šířila dál," upozorňoval městský policista a herpetolog Martin Domek, když naší redakci před časem předával informační materiál o výskytu hadů a plazů na Hradecku.

Neuběhly ani dva měsíce a "katastrofická" informace se k nám dostala znovu.

"Je to nesmysl," zcela kategoricky prohlašuje David Číp, profesionální pracovník Svazu ochránců přírody.

"Bohužel se s podobnými názory setkáváme i na jiných místech kraje. Zmije obecné nevysazujeme, proč bychom to dělali? Jejich chovem se vůbec nezabýváme. A navíc, jaký by mělo smysl uměle vypouštět hady do míst, která se využívají i jako rekreační zóna města a není v nich potřebný klid?" nechápe ochranář.

"Je ovšem fakt, že novohradecké lesy a okolí Plachty jsou lokality, kde se zmije odjakživa přirozeně vyskytovaly, a je třeba s tím počítat."

Zmije má ráda stín a noc

Ochranáři na Plachtě opravdu zasahovali. Jejich činnost však byla jiná a netýkala se hadů, ale plazů. Na lukách v prostoru u jízdárny zřídili zídku, na níž se v suchu mohou vyhřívat ještěrky. Ty jsou také popsané a znázorněné na informační tabuli naučné stezky, která tam vede.

"Zmije takové místo vůbec nevyhledává. Má ráda stinné biotopy. Loví hlavně v noci a jen po obdobích deště nebo chladna je aktivní i ve dne," vysvětluje David Číp.

A znovu připomíná, že zmije je plachý tvor, který před kroky člověka prchá.

"Psi se ovšem pohybují tiše a navíc na Plachtu je chodí venčit polovina Hradce a psů se tam pohybuje tolik, že zmije potom nestihnou utéci. A při střetu dvou zvířat se každé chová svým přirozeným způsobem."

Psi mají stejného doktora

Hradečtí veterináři, s výjimkou kliniky sídlící v bezprostřední blízkosti Plachty, letos neošetřovali žádného uštknutého psa.

Dvě veterinářky podávaly informace telefonicky. Jednalo se nejspíše o tentýž nepodložený případ.

Na klinice ovšem ošetřili za letošní rok asi šest případů.

"Asi je to tím, že jsme blízko a že u nás funguje veterinární pohotovost. Víkendové a večerní případy tedy končí u nás," domnívá se zvěrolékařka Milena Tothová.

"Příznaky bývají stejné, záleží ale na velikosti psa. Hugo paní Dalecké je malý, musel u nás dva dny pobýt."

Pes je po uštknutí apatický, má nízký tlak, po těle se šíří otok.

"Majitelé by příhodu neměli podceňovat, zvlášť když se pohybují v místech, která jsou výskytem zmijí známá."

Hugo a několik dalších psů měli prostě smůlu, to se v přírodě někdy stává.

"Přesto by ta místa měla být označená nějakou výstražnou cedulí, aby lidé psy nepouštěli z vodítek," shodly se v názoru majitelka psa i zvěrolékařka.