ŘSD a myslivci vytipují místa střetů se zvěří. Přibydou i nové ploty
30.09.2014 | ČT 24
Riziková místa střetů vozidel se zvěří vytipuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ve spolupráci s myslivci. Ty vůbec nejkritičtější komunikace pak opatří novými ochrannými prvky, které by měly divoké zvěři zamezit ve vstupu do vozovky. Chtějí tak snížit riziko těchto nehod, kterých stále více přibývá. Kromě dalších pachových ohradníků přibydou i nové pevnější ploty. Místa konkrétních střetů se zvěří i jejich důsledky nově zaznamenává i interaktivní mapa Centra dopravního výzkumu.
Ochrana komunikací před vniknutím divoké zvěře je podle tajemníka myslivecké komise Českomoravské myslivecké jednoty Luďka Králíčka v Česku zatím nedostatečná. Zejména prý těch, které dovolují vyšší rychlost jízdy. "Bohužel ploty, pokud tam vůbec nějaké jsou, jsou nedostatečné," tvrdí Králíček.
ŘSD se proto teď rozhodlo uvolnit finanční prostředky na další ochranné prvky kolem silnic. Podle myslivců totiž často dochází k podhrabání nebo prolomení současných plotů. Nové ploty z pevnějšího materiálu mají být umístěny blíž k silnicím a zakotveny několik metrů pod zemí. Kromě zamezení proniknutí zvěře do vozovky budou sloužit také jako bezpečnostní prvek, který zamezí vyjetí vozidla ze silnice.
Právě plot je podle Králíčka nejúčinnějším opatřením na silnicích I. třídy, rychlostních komunikacích a dálnicích. Na silnici II. a III. třídy pak existuje celá škála možností. "Důležité je, aby ta zvěř byla v první řadě vidět, tedy aby byly vysekány příkopy," míní tajemník. Od rušného provozu odhání divokou zvěř také malé modré odrazky, jejichž účelem je blyštivě odrážet světlomety automobilů i do okolí vozovky.
Pachové ohradníky odpuzují i ježky
V kritických úsecích silnic myslivci už několik let instalují také tzv. pachové ohradníky fungující na bázi zvláštního odpudivého repelentu. "Zvěř upozorňuje na to, že je to zóna neklidu a nebezpečí, že se tam má chovat opatrně. Rozhodně to ale není nějaká pevná hráz, kterou zvěř nepřekročí. Myslivci nechtějí, aby se krajina fragmentovala. Chtějí, aby ty populace mezi sebou komunikovaly, ale bezpečně," dodává Králíček s tím, že repelent má účinek i na ježky.
Centrum dopravního výzkumu v současné době spouští interaktivní mapu zaznamenávající místa konkrétních střetů se zvěří i jejich důsledky. Webová aplikace vychází především z policejních statistik, cílí však i na širokou veřejnost. Informace do ní totiž může přidat kdokoli. "Nejvíc srážek se zvěří je v severních Čechách, severní Moravě a ve Slezsku," říká vedoucí oblasti geoinformatiky Michal Bíl z Centra dopravního výzkumu. Jde však o data pouze z policejních statistik, které nemusí být úplné. V přípravě je i verze pro mobily.
Zdroj: ČT24Další články v kategorii Lesnictví
- Nová kniha o ochraně lesa přináší klíčové poznatky, jak předcházet vzniku plošných kůrovcových kalamit (15.04.2026)
- Medvědi na Slovensku se blíží k lidem: Objevili se u nemocnice i na dvoře domu (15.04.2026)
- Do Krkonoš se vrátili medvědi. Narazit na ně není těžké, vyskytují se na jediném místě (14.04.2026)
- Ve zvěřinovém závodě byl u divočáka dovezeného z Maďarska zjištěn nebezpečný parazit (14.04.2026)
- Surovinová politika pro dřevo za rok 2025: Nově připravené materiály pomohou s rozšířením dřevostaveb (14.04.2026)
- Na Blanensku hořely necelé čtyři hektary lesa, situaci komplikoval nedostupný terén (13.04.2026)
- Zkrácení doby lovu spárkaté zvěře by vedlo k vyšším škodám zemědělců a lesních hospodářů (10.04.2026)
- Lesní požáry zničily v Evropě dva miliony hektarů půdy, může za to válka a horko (07.04.2026)
- Díky chemické modifikaci bude možné používat lokální dřevo k výrobě městského mobiliáře (02.04.2026)
- Podle čeho je možné odhadnout objem kůrovcových těžeb (31.03.2026)

Tweet



