Revírníci se kůrovcové kalamity neobávají

Kůrovcová kalamita, která letos hrozí lesům, by neměla výrazně zasáhnout Ústecko. Podle telnického revírníka Jaroslava Levého se škůdci vyskytují v kůrách pravidelně, i když ne v tak velkém množství, jak odborníci letos očekávají."V mém revíru je smrk zastoupen asi v pěti procentech všech lesních kultur. Proto neočekávám větší problémy,"řekl revírník s tím, že plošné přemnožení kůrovce v Česku umožnilo loňské mimořádně suché a teplé počasí. K rozmnožení brouka, který zimu přežívá jako larva, přispělo i to, že loni byl semenný rok a stromy byly oslabené. "Některé druhy kůrovce se při mimořádném přemnožení mohou dostat i na jiné jehličnané stromy nebo břízu,"řekl Jaroslav Levý. Podle specialisty Lesů ČR na ochranu lesa Ladislava Půlpána jsou nejvíce kůrovcem ohrožené nejnižší polohy Moravskoslezského kraje, zejména oblast kolem Opavy a Ostravy, na kterou zatím připadla asi třetina kůrovcového dříví. "Ve zbývající části země bude situace lepší. Přesto jako rizikové hodnotíme nižší polohy Jihočeského a Jihomoravského kraje a dále části Plzeňského a Středočeského kraje," zhodnotil situaci Půlpán.Telnický revírník se v dubnu chystá rozmístit do ohrožených míst, kde se prováděla těžba nebo se nachází smrkový porost, feromonové lapače. Speciální přípravek na jaře láká brouky samce a samičky kůrovce a lesníci tak zjišťují, zda se kůrovec rozmnožil či nikoliv. "Když v lapači při jarním rojení uvízne do jednoho tisíce kusů kůrovce, půjde jen o slabý výskyt. Od jednoho do čtyř tisíců kusů je silnější, a pokud se v lapači objeví přes čtyři tisíce brouků, jde pro úsek lesa již o kalamitní stav," uvedl revírník. Ochranou zdravého lesa před zmíněným škůdcem je vedle lapačů i kácení napadených stromů. Pokud již kůrovec strom napadne, musí se totiž podle něj ihned pokácet. "Když nejde rovnou na pilu a zůstane v lese, musí se kmen zbavit kůry nebo chemicky ošetřit," dodal Levý.