Řádění kůrovce nemělo zásadní vliv na rozvoj firem v okolí Šumavy

V červnu vstoupí v platnost novela zákona o národních parcích. Někteří odpůrci novely tvrdí, že na fungování firem na Šumavě a v okolí měl zásadní vliv orkán Kyrill a následná kůrovcová kalamita. A že je novela zákona dalším hřebíčkem do rakve firem, které se věnují podnikání souvisejícímu s těžbou dřeva. Jak je to doopravdy?

Provozovatel on-line databáze českých firem Merk.cz zjišťoval, jak si dnes vedou firmy, které se věnují turistice a zpracování dřeva. Analytici firmy zkoumali, jak v průběhu let přibývaly a zanikaly společnosti, které se věnují věnují ubytování a stravování, lesnictví, zpracování dřeva, výrobě nábytku, a jaký vliv na ně měl právě orkán Kyrill a následné státní restrikce. Pro dokreslení pak výsledky porovnali s trendy v celé republice.

Odvětví ubytování a stravování v České republice roste od roku 1990. Analyzujeme-li především firmy vykonávající tuto činnost na Šumavě, můžeme konstatovat, že kopíruje celorepublikový trend. Mírný pokles byl zaznamenán od roku 2013, kdy několik stovek subjektů svoji činnost ukončilo. Zatímco v celorepublikovém měřítku počet firem od roku 2015 zase roste, na Šumavě přetrvává trend jejich nepatrného poklesu.

Jako po každé kalamitě podobného druhu jako orkán Kyrill došlo k druhotnému množení kůrovců. Lesnické odvětví na Šumavě jím bylo poznamenáno záhy. V Národním parku Šumava bylo Kyrillem poničeno milion stromů a kůrovec jich poznamenal 2,6 milionu. Firmy následně vytěžily 1,1 milionu krychlových metrů, zbytek zůstal stát nebo ležet v bezzásahových územích parku. Lesnické práce neustaly ani potom a bylo jich dostatek, což dokazuje také statistika Merk.cz. Pokles počtu firem věnujících se tomuto odvětví nastal teprve v roce 2013 a trvá dodnes.

Podobný vývoj se odehrál u výroby nábytku a zpracování dřeva. Orkán Kyrill ani následná kůrovcová kalamita neměla zásadní vliv na tato dvě odvětví v okolí Šumavy. V podstatě kopíruje sestupný trend celorepublikového průměru, kdy v roce 2012 byl zaznamenán nejvyšší počet subjektů s tímto druhem podnikání.

Tyto a další statistiky včetně teplotních map s možností porovnat si celkové celorepublikové počty aktivních firem najdete na stránce www.merk.cz/did-you-know/factoid/sumava. Na teplotních mapách přitom máte možnost vidět nejen místa s nejvyšším průnikem firem, ale také je vidět jejich vývoj v průběhu let – čím tmavší místo, tím je na něm koncentrováno více firem.

Autor: Lenka Králová