Prší, a přesto je sucho
08.09.2008 | Lidové noviny
Srážek podle vědců není málo, změnila se ale jejich intenzita během roku.
Houbaři si letos stěžují, že letošní houbařská sezona kvůli katastrofálnímu suchu patří k nejhorším v historii. Lesníci hovoří o dlouhodobém nedostatku vláhy, kterým trpí zejména smrky. Podle některých vědců a klimatologů však za letošním suchem v lesích není překvapivě nedostatek srážek. „Srážky se v posledních letech z hlediska celkového množství nijak výrazně nemění.
Co se ale mění, je jejich rozložení během roku a také intenzita dešťů,“ říká Tomáš Vrška z Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví. I když podle něj hydrometeorologové naměří za měsíc stejně srážek jako třeba před dvaceti lety, les je stále sušší. Například červenec byl podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu srážkově v dlouhodobém horizontu zcela „normální“, přesto to sucho v lesích nijak výrazně neovlivnilo. „Srážky jsou intenzivnější, ale kratší a rychle odtečou, aniž by vláha zůstala v půdě,“ tvrdí Vrška. Spolu s dalšími odborníky tak potvrzuje například takzvanou krizi smrku, tedy dřeviny, která k životu potřebuje chladnější a vlhčí klima. Zatímco ale nárůst teplot, který smrkům nesvědčí, je v posledních 50 letech snadno doložitelný, se srážkami je to složitější. „Prší totiž daleko častěji formou přívalových nebo hodně intenzivních dešťů, které lesní půda nedokáže rychle zachytit. Mnohem výhodnější jsou pro les mírnější, ale déle trvající srážky,“ vysvětluje Vrška.
Jeho slova potvrzuje i pražský klimatolog Luboš Moravčík. „Některé studie předpokládají, že celkové množství ročních srážek dokonce vlivem oteplování stoupá. Teplejší vzduch totiž pojme více vlhkosti,“ říká Moravčík. Protože se ale podle něj skutečně mění intenzita a rozložení srážek v určitém časovém období, voda, místo aby zavlažila krajinu, z krajiny rychle mizí. Vydatné a prudké srážky nemají z hlediska zavlažování potřebný účinek. Podle Víta Květoně, vedoucího oddělení všeobecné klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu, má na vysychání krajiny velký podíl činnost člověka. Jako příklad uvádí narovnávání koryt řek.
Další články v kategorii Lesnictví
- Lesníci s energetiky podepsali memorandum o spolupráci, urychlí tak vyřizování agendy energetických staveb (27.06.2025)
- Jak využít nebo omezit vegetativní zmlazování břízy (27.06.2025)
- Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků (25.06.2025)
- Česko je největší vývozce dřeva v Evropě. Přichází tím ročně o stovky milionů (25.06.2025)
- Družice nahlédla pod koruny stromů. Pomůže popsat, co se děje s lesy (24.06.2025)
- Vědci z ČZU se zapojí do projektu na záchranu nejcennějších lesů Evropy (24.06.2025)
- Plocha lesů v Ústeckém kraji se rozšiřuje, zabírají 31 procent výměry kraje (23.06.2025)
- Cenné Bradlecké bučiny na Semilsku se díky projektu Lesů ČR dočkají větší péče (20.06.2025)
- Tři sta let starý cykas má vzácně větve, podpírají je patníky (20.06.2025)
- Oslavme společně Červen - měsíc myslivosti (20.06.2025)