PROSINEC V MYSLIVOSTI

01.12.2008 | Agris

České lesy zaplavila epidemie agresivních motorkářů a čtyřkolkářů. Ačkoliv při jejich bezohledných jízdách dochází k porušování mnoha zákonů a devastaci přírody, Policie není schopná proti motorkářům zasáhnout. Lidé pečující o přírodu právem pociťují frustraci, jejich stížnosti na devastaci přírody motorkáři vycházejí naprázdno. Prosincem vrcholí lovecká sezóna. Myslivci musí zároveň pečovat o zvěř a pomoci jí přežít období nouze tím, že jí pravidelně předkládají přiměřené množství krmiva. Nejvhodnější je kvalitní luční seno v kombinaci s menším božstvím ovsa nebo kukuřičné siláže. Přikrmování je nejúčinnější prevencí před vznikem škod na zemědělských či lesních kulturách. Tam, kde je přikrmování prováděno správně, jsou škody téměř nulové. Zajícům je třeba ihned po napadnutí sněhu instalovat v honitbě malé krmelečky naplněné senem a otýpky sena přivázané ke keřům.

Lidé nemusejí být ke strádající zvěři lhostejní a jejich pomoc bude vítána. Přikrmování zvěře může pomoci dětem nalézt zájem o přírodu, který se z dnešní společnosti postupně vytrácí.Největším nepřítelem zvěře v zimním období je lidská bezohlednost, zvěř je velmi citlivá na rušení. Nebezpečí pro zvěř představují volně pobíhající psi, proto se nestyďme použít pro svého miláčka vodítko. Chráníme tím nejenom krásu přírody, ale i svého pejska. Psi se dokáží velmi rychle pohybovat na sněhu i v oranici, kde se srnčí svými úzkými kopýtky boří a prakticky nemá šanci na únik. Myslivecká stráž v lecích pomáhá při monitorování zlodějů vánočních stromků. Na silnicích narůstá počet střetů vozidel se zvěří, které jsou způsobeny zejména nepřizpůsobením rychlosti vozidla při snížené viditelnosti a kluzké vozovce. Policie ČR pokračuje na honech v kontrolách technického stavu zbraní, platnosti všech potřebných dokladů a zákaz konzumace alkoholu. Letošní výsledky opět dokládají minimální zjištění přestupků. K lovu patří dodržování tradic, nikoliv alkohol.

Přikrmování zvěře.

Hlavní starostí myslivců v prosinci je péče o zvěř. V průměru na každé myslivecké sdružení připadá 12 krmelců pro spárkatou zvěř a několik zásypů pro zvěř pernatou. Přikrmovaní zařízení myslivci v průběhu zimy pravidelně navštěvují alespoň jedenkrát týdně, přičemž dbají, aby v krmelcích byl vždy dostatek kvalitního sena, v zásypech dostatek jadrných krmiv. Postupně omezují přikrmování zejména jelení zvěře jadrnými krmivy. V honitbách, kde je jen srnčí zvěř, je naopak jadrné krmivo předkládáno, ale pouze v malých dávkách. Mezi další povinnosti patří doplňování slanisek. Tak se říká zařízení, které je nejčastěji v podobě rozřízlého kmínku stromku do jehož vidlice se vkládá kus kamenné soli, kterou zvěř olizuje.

Nejvhodnější pro přikrmování zvěře v době nouze jsou klasická krmiva, tedy luční seno (z první seče), jadrné krmivo (nejlépe oves), čerstvá kukuřičná siláž a malé množství dužnatého krmiva (jablka, výlisky, krmná řepa). V zimě se mění žaludeční mikroflóra u zvěře. Při vysokých dávkách jadrného krmení nebo při náhlé změně krmiva zvěř nemůže dobře potravu zpracovat a hrozily by úhyny nejsilnějších jedinců. Suchým pečivem raději nekrmíme protože rychle navlhá a plesniví, proto se musí dávat zvěři zásadně na zakrytá suchá místa.

Myslivci přilepšují zvěři v zimním období letninou, což jsou sušené kopřivy, maliní a ostružiní. Ty jsou pro zvěř významným zdrojem vitaminů. Jinde při přikrmování přecházejí na kukuřičnou siláž, kterou je možno zakoupit v zemědělských družstvech s živočišnou výrobou. Takových však díky likvidaci českého zemědělství není mnoho. Na mysliveckých políčcích či biopásech zůstává kapusta, kterou zvěř postupně spásá. Při pastvě na polích se zvěř stává více viditelnou. Spárkatá zvěř se shlukuje do zimních tlup, které mohou sdružovat až několik desítek kusů. To však není projevem přemnožení zvěře, jak se naivně domnívají ekologičtí aktivisté. Jedná se o přirozené chování, které má za cíl zvýšit pravděpodobnost přežití zimního období, a funguje jako obrana před predátory.

Zajíci vyžadují přikrmování na více místech. Ihned po napadnutí sněhu je pro ně nutné rozmístnit malé krmelečky naplněné senem nebo otýpky sena přivázané ke keřům. Bažanti jsou přikrmováni již od podzimu obilními odpady, které nesmí být zaplísněné.

Čím a jak přikrmovat zvěř

K přikrmování zvěře jsou také často kladeny dotazy čím a jak ho provádět. To se provádí:

- přiměřeným množstvím vhodného krmiva (oves, ostatní obiloviny pouze ve směsi s ovsem, jablka, krmitelné odpady z potravinářského průmyslu, výlisky ovoce, krmná a cukrová řepa, ….),

- krmivy s vhodnou energetickou hodnotou vzhledem k danému období a složení zvěře,

- stále stejnými krmivy opakovaně v malých množstvích, protože spárkatá zvěř patří mezi přežvýkavce a ti vyžadují stálost potravy vzhledem k bachorovým mikroorganizmům v předžaludcích, kteří jim pomáhají potravu trávit.

Přičemž platí, že je nutné se vyvarovat riziku zaplísnění krmiva - zaplísnění značně snižuje efekt přikrmování a může zvěři i uškodit, protože na navlhlém krmivu se rychle rozvíjejí plísně rodů Penicillium, Aspergillus, Fusarium včetně jejich mykotoxinů.

Při přikrmování je nutno dodržovat ustanovení platné legislativy zejména ustanovení vererinárního, rostlinolékařského zákona a zákona o myslivosti.

Zvláště v příměstských oblastech nejsou výjimkou krádeže a projevy vandalizmu, a proto je nutno přikrmovaní zařízení pravidelně kontrolovat.

Myslivci se snaží sice zvěři pomoci a v době strádání ji přikrmovat, ale i pro ně zůstávají některé lokality nedostupné. Jsou místa, kam není možné krmivo dopravit ani pomocí terénních vozů. Vypomoci mohou traktory, v krajním případě přicházejí na řadu sněžnice a běžky. Tam, kde je ale vyšší koncentrace zvěře, dojít jen tak s nějakým batohem zásob na zádech nestačí. Na každou honitbu připadá v průměru dvanáct přikrmovacích zařízení, které musí pověření členové mysliveckého sdružení doplňovat.

Jedním z řešení, jak zvěř před takovýmito podmínkami zvláště v horských oblastech uchránit, je vybudování nových přezimovacích obůrek. Myslivci by zde měli usnadněnou práci s dokrmováním a zvěř by nezpůsobovala škodu okusováním dřevin. Tento trend se objevil ve vyšších polohách kraje v osmdesátých letech minulého století. Po roce 1993 se ale kvůli rozčleňování a pronajímání honiteb a z ekonomických důvodů od jejich pořizování ustoupilo což se velmi negativně projevilo na škodách na lesních porostech i na kvalitě zvěře.

Pomoc zvěři je vítána

Lidé nemusejí být ke strádající zvěři lhostejní a jejich pomoc bude vítána. Kdo má doma nasbírané kaštany nebo žaludy, může z nich zvěři připravit nadílku na přilepšenou. Kaštany zabraňují průjmům a střevním potížím zvěře. Suché plody předkládáme do krytích krmítek u krmelců. Dobročinnosti se meze nekladou a každá pomocná ruka bude vítaná. Při současném zatížení kulturní krajiny si zvěř naši pomoc zaslouží. Přikrmování zvěře může pomoci dětem nalézt zájem o přírodu, který se z dnešní společnosti postupně vytrácí. Koroptve vyžadují nejenom instalování zásypů, ale i rohatin, což ze chvojí vyrobené úkryty, které pomáhají koroptvím přežít za nepříznivého počasí.

Drobnému ptactvu je vhodné do krmítek přidávat směs semen slunečnice, řepky, prosa či jiných zrnin. Nevhodné jsou vařené potraviny, zbytky solených či kořeněných jídel, topinky nebo knedlíky mohou způsobit závažné problémy. Pro ptáky je naopak vhodné tvrdé pečivo. Důležité je, aby byly řádně vyschlé. Přirozenou stravou jsou pro ně olejnatá semena, jako je slunečnice, proso či řepka. Vhodné je zavěsit do krmítka syrový hovězí nebo skopový lůj, a nevhodné je vepřové sádlo. Kosi také mají rádi sušené bobule, jeřabiny a ořechy, například vlašská nadrcená jádra. Ptákům stačí hrst potravy, ale pokud je tuhá zima, tak je lepší dávky zvýšit,“ řekl Dvorský. Krmítka by podle něj měla být umístěna tak, aby na ně nedosáhly kočky, musí být taky chráněná proti větru a dešti.

NEJVĚTŠÍM NEPŘÍTELEM ZVĚŘE JE LIDSKÁ BEZOHLEDNOST

Období od listopadu do března představuje pro zvířata dobu takzvané „nouze“. V tomto období je zvěř na rušení velmi citlivá. Největšími nepřáteli lesní zvěře jsou v těchto dnech proto především neukáznění lidé, kteří často zvěř plaší a nutí oslabenou zvěř k útěku. Obrovské nebezpečí pro zvěř představují volně pobíhající psi v honitbách. Tím, že se pes pohybuje bez vodítka, nutí zvěř k pohybu. Psi se také dokáží velmi rychle pohybovat na sněhu i v oranici, kde se srnčí svými kopýtky boří a prakticky nemá šanci na únik.

Nejen pejskaři, ale i běžkaři jsou každým rokem pohromou pro poklidný život. Proto jsou myslivci se stejnou periodicitou vyzýváni k ohleduplnosti. Stačí aby nezacházeli hluboko do lesů, nebo se nepohybovali středem polí, kde se schovávají zajíci, ale aby se drželi na krajích lesů a běžkaři dodržovali vyznačené trasy. Neukázněnost lidí vyhání zvěř z jejích úkrytů. Útěk je pro ni velmi rizikový. Často dochází ke štvaní zvěře, a když ta po ulehnutí na sníh často podléhá zápalům plic. Ty vedou často ke smrti.

V zimě se spárkaté zvěři v důsledku omezené potravy mění metabolismus. V současné době přežívá na objemném krmivu, tedy senu, které si u přežvýkavců žádá delší dobu na trávení. Proto srnčí více polehává v houští a odpočívá. Nedostupnost potravy a ztížený pohyb, hrozící prochladnutí s následkem uhynutí. To jsou hlavní důsledky vysoké vrstvy napadaného sněhu společně s nízkými teplotami. Zvěř se pak nemůže dostat přes sníh k rostlinné potravě a trpí hladem.

ZVĚŘ HLEDÁ PASTVU i v okolí silnic.

Na polích proběhla podzimní orba. Ta proměnila pole pro zvěř v oblast bez zdroje potravy. Zvěř je tedy nucena stahovat se do lesů, na vzešlé ozimy a na okraje silnic a železnic. Tam je potravy dostatek, hrozí však poškození zemědělských plodin či komplikace řidičům. Proto je nutné realizovat v honitbách systém odváděcího či doplňkovéhopřikrmování.

Cílem odváděcího krmení je odlákat zvěř od silnic do bezpečných a klidných úseků honitby, k čemuž se využívá předkládání atraktivního krmiva. Doplňkové přikrmování je realizováno u velkých ploch osetých řepkou, které má za cíl snížit ztráty na zvěři vlivem nadměrné konzumace řepky, která obsahuje velmi málo vlákniny a zvěři nebezpečné glukosinuláty.

Řidiči by si měli být vědomi, že v zimním období je díky povětrnosti prodloužená brzdná dráha vozidel. Silnici často křizují tlupy zvěře, které migrují za potravou, nebo pokud je zvěř vyrušena bezohledným pobytem lidí v přírodě. Pokud budou řidiči jezdit jako „čuňata“ nemohou se divit, že se občas s jiným divočákem občas střetnou.

SRNČÍ PARŮŽKY

Ještě v průběhu prosince lze nalézt v lese srnčí parůžky. Pokud je někdo nalezne na své procházce lesem, měl by ho každopádně odevzdat mysliveckému hospodáři či jinému myslivci s udáním místa nálezu. I když má parůžek velmi malou finanční hodnotu v řádu několika korun, pro myslivce je velmi důležitý, protože podle něho lze sledovat kvalitu srnců v honitbě. Ponecháním shozu se vystavuje nálezce trestnému činu pytláctví.

ODSTŘEL KORMORÁNŮ

V některých oblastech byl na základě žádostí rybářů a povolení příslušného odboru životního prostředí pověřené obce povolen odstřel přemnožených kormoránů. Rybáři myslivcům většinou za každého uhynulého ptáka, který se řadí k chráněným druhům, vyplácejí finanční odměnu. Kormoráni jsou přemnožení a způsobují rybářům obrovské škody. Nejde jen o to, že žerou ryby, více jich při lovu zraní a ty pak posléze hynou v důsledku zranění. Pak na řekách či rybnících nachází rybáři spoustu mrtvých ryb.

PŘI LOVU JE NUTNO DBÁT VŠECH ZÁSAD BEZPEČNOSTI.

Prosincem končí lovecká sezóna. Zejména v lesních honitbách, do kterých se stáhla černá zvěř ze sklizených polí jsou konány společné lovy (naháňky a nátlačky). Čerstvě napadlý sníh poskytne příležitost k obeznávání zvěře. Redukce početních stavů by měla být soustředěna zejména na selata a lončáky.

Vedoucí honu musí na začátku honu upozornit myslivce na dodržování všech pravidel bezpečného zacházení se zbraní a případné hříšníky potrestat vyloučením z honu. Vedoucí honu je rovněž povinen před zahájením honu vypracovat seznam střelců a honců, zkontrolovat platnost všech povinných dokladů střelců (zbrojní průkaz, průkaz zbraně, lovecký lístek a doklad o povinném pojištění lovce).

Hony jsou pro účastníky společenskou událostí. Proto je nutno dbát na dodržování mysliveckých tradic a vhodného oblékání. Dobře organizovaný výřad jako pocta ulovené zvěři na závěr honu s loveckými fanfárami je zážitkem pro všechny účastníky honu a posouvá tradice a kvalitu naší myslivosti do budoucnosti. Díky tradicím dodržovaným českou myslivostí a kvalitě zvěře pravidelně navštěvují naše honitby i zahraniční lovci, kteří zde nalézají a neopakovatelnou atmosféru, kterou spokuvytvářejí i tradice a jejich dodržování.

kontroly policie čr na honech

I v letošním roce budou pokračovat kontroly Policie ČR zaměřené na účastníky honů, při nichž jsou kontrolovány doklady a zákaz konzumace alkoholu před a v průběhu lovu. Tyto kontroly jsou Českomoravskou mysliveckou jednotou vnímány jednoznačně pozitivně a doufáme, že se v těchto namátkových kontrolách bude dále pokračovat. Kontroly mají velmi pozitivní preventivní charakter a zvyšují kázeň u myslivců. Výsledky kontrol z letošního roku dokládají minimální zjištění přestupků a nesrovnalostí, k čemuž pomohla i medializace kontrol. K lovu patří dodržování tradic, nikoliv alkohol.

PRÁCE MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE.

Myslivecký hospodář vede záznam o lovu zvěře, o vydaných povolenkách, plombách a lístcích o původu zvěře. V předepsaných termínech podává hlášení místně příslušnému orgánu státní správy myslivosti. Hospodář také vede v patrnosti včasné rozeslání pozvánek na prosincové hony. Dále kontroluje lov holé zvěře a připravuje organizaci společných lovů. Vede v patrnosti i sběr srnčích parůžků s cílem sledovat a porovnávat kvalitu srnců v honitbě.

Prosincem končí doba lovu řady druhů zvěře, jejíž chov a lov je plánován. Pro mysliveckého hospodáře to znamená, že nejpozději v polovině prosince by měl být splněn plán lovu. Pokud se však stala v honitbě nepředvídaná událost a stavy zvěře by se plánovaným lovem snížily pod minimální stav, je začátek prosince tím nejzazším termínem, kdy je nutné požádat o změnu plánu podle ustanovení zákona o myslivosti. Po obnově (čerstvě napadlý sníh) a řádném obeznání pořádají myslivci naháňky na černou zvěř. Na společném lovu je možné lovit pouze selata a lončáky prasete divokého.

ČLENSKÉ POPLATKY

Členské poplatky na příští rok musí zaplatit do konce prosince všichni myslivci, členové Českomoravské myslivecké jednoty. Zaplacením členského příspěvku zároveň splní povinnost povinného pojištění, které je součástí členského příspěvku. Místem vybírání je sídlo okresního mysliveckého spolku. Pokud někdo do konce roku nestihne zaplatit, automaticky mu bude pozastaveno členství. Obnovení členství pak může zapomnětlivce přijít na sto korun. Z členského příspěvku je krom pojištění hrazena činnost okresního mysliveckého spolku, který vykonává servis pro myslivce a činnost sekretariátu, který zastřešuje činnost jednotlivých OMS.

MYSLIVECKÉ TRADICE O VÁNOCÍCH

O vánočních svátcích nezapomenou myslivci na zvěř, a také jí „něco nadělí“. Na Štědrý den nebo na sv. Štěpána chodívají myslivci přikrmovat zvěř. Do honitby sebou vezmou celou rodinu a poblíž krmelce nazdobí zvěři stromeček tím, co má ráda (jablka, mrkev, ….). Pamlsků však nedávají nikdy mnoho, protože náhlá změna potravy by mohla zvěři způsobit zažívací potíže, neboť se jedná většinou o přežvýkavce, kteří vyžadují stálou potravu. Pečivo je možné zvěři nabídnout pouze do krmelce, kde nemůže navlhnout. Nejvíce zvěři chutná oves, čerstvé seno a sůl.

Na Silvestra se myslivci rozloučí společně s přáteli s rokem uplynulým a do nového roku - roku 2008, si popřejí nejen hodně štěstí, ale také Myslivosti zdar!

Myslivost je časově náročná záliba, a tak je nutné poděkovat manželkám a rodinám myslivců, že u nich nalézají oporu a pochopení pro svou činnost, kterou věnují přírodě.

Pokud se někdo vydá o volných dnech do lesa, může dětem ukázat "pravé" jesličky, jak myslivci nazývají krmelce na seno. Ale hlavně by měl zachovat klid. Pokud s sebou vezme psa, měl by zůstat na vodítku. Do lesa vstupujte bez klepání, ale potichu a s ohleduplností ke zvěři.

Co dalšího se děje v prosinci honitbách?

V první polovině prosince:

- mladí srnci shazují druhé paroží,

- probíhá pozdní říje neoplodněných srn,

- probíhá kamzičí říje a říje jelena siky,

- 11. 12. - Mezinárodní den hor,

probíhá období chrutí divokých prasat,

dle počasí probíhá v lesích asanace stromů napadených kůrovcem,

probíhá kontrola oplocenek nových výsadeb stromků a oplocení mladých listnáčů,

myslivci navážejí krmiva do přezimovacích obůrek.

V druhé polovině prosince:

v lesích probíhá natírání stromků repelenty proti okusu,