Proč je víc černé zvěře

Na stránkách odborného mysliveckého tisku a nejen tam se vede velmi vášnivá diskuse na téma, co je příčinou nebývalého nárůstu počtu černé zvěře v celé České republice. Jako obvykle se hledá viník a většinou se nachází. V tomto případě jsou viníci nejméně dva.

Tím prvním jsou bezesporu zemědělci, kteří pobírají nehorázně vysoké dotace a vůbec přitom nemyslí na přírodu a chov volně žijící zvěře. Tím druhým je pak státní správa, která tomuto veskrze negativnímu chování zemědělců nechce nebo neumí učinit přítrž. Že se pisatelé předmětných článků ve většině případů mýlí, není v tuto chvíli podstatné. Veřejnost chce viníky a tady jsou.

Ale teď vážně. Emoce nikomu nepomohou, je potřeba vzít do rukou selský rozum. Pokusím se provést malou analýzu situace. Počty kusů divokých prasat rostou a je velmi pravděpodobné, že tomu tak ještě dlouho bude. Důvodů je celá řada. Určitě se na této skutečnosti podepisuje plíživá změna klimatu. Mírné zimy černé zvěři prospívají. Dalším, neméně významným prvkem, je stárnutí populace myslivců. Vím, o čem mluvím. Myslivec ve věku třicet, čtyřicet let daleko intenzivněji loví než jeho kolega ve věku šedesát či sedmdesát let. A pak jsou tady zemědělci. Je iluzorní si myslet, že české zemědělství se vrátí k metodám a postupům třicátých let minulého století. Jednoduše to nejde. Tak jako nikoho nenapadne stavět prosperitu dopravní společnosti na koňských povozech, není možné provozovat zemědělství dvacátého prvního století s motykou v ruce a šátkem na čele. Ekonomické zákony to nedopustí.

Jaké je východisko z této bezesporu svízelné situace? Jednoduché řešení neexistuje. Problém neustále narůstá a každé oddalování onoho řešení může mít v konečném důsledku fatální následky a je jen otázkou, pro koho víc a pro koho míň.

Při Agrární komoře České republiky byla před dvěma léty založena myslivecká komise. Členové této komise jsou nejen zástupci zemědělců, ale i myslivci, pracovníci vědeckých ústavů, akademické obce a státní správy. Snahou členů komise je předkládat představenstvu komory návrhy k řešení problémů v myslivosti. Aktuálně je to otázka zejména škod způsobených zvěří na polních kulturách.

A jaké jsou to návrhy? Za prvé: doporučujeme našim členům, pokud tak až doposud nečinili, aby neprodleně zahájili nikdy nekončící diskusi s uživateli honiteb, aby uživatel měl obecné povědomí o osevním postupu v dané oblasti, postupu sklizňových prací, ale třeba i o možnostech vytvoření průseků v porostech kukuřice k usnadnění lovů a mnoho dalších. Za druhé: jednáme s vedením Ministerstva zemědělství o možnostech rozšíření doby lovu zvěře. Máme za to, že černá zvěř je již tak velký problém, že o době hájení této zvěře nemůže být žádná řeč, alespoň po určitou dobu.

Vítáme přístup ministerstva, že chce rozšířit dobu lovu, zejména celoroční lov černé zvěře bez rozdílu věku a pohlaví. Plně si uvědomujeme, že je to krajní řešení pro momentální mimořádnou situaci. A jsme si vědomi i faktu, že při celoročním neomezeném lovu mohou být narušena pravidla myslivecké etiky lovu, zejména u samic. Situace je však natolik vážná, že dokud vše nebude pod kontrolou, musí se využít všechny dostupné prostředky. Černá zvěř působí na polních kulturách miliardové škody. Až doposud tyto škody šly a jdou na vrub zemědělců. Jen velmi nepatrnou část hradí myslivci. I trpělivost zemědělců má však své meze.

Ing. Jindřich Šnejdrla, viceprezident AK ČR předseda Myslivecké komise AK ČR