Připomínky k LČR

Připomínky člena ASZ ČR Jana Votavy k prodeji dřeva podnikem Lesy České republiky.

1. Proč ne prodej dřeva u pařezu (P)

Cena za dřevo je navrhována dodavatelem prací a nikoliv prodávajícím. Kvalitu dřeva (na stojato), které dodavatel prací předem ani nevidí, stanovuje pochopitelně tak, aby soutěž vyhrál. Mnohdy je nabízená cena vyšší než cena průměrná, a tak v minulosti bylo veřejně trpěným pravidlem, že se vytěžilo cca o l0 % více. Dnes je prý to mnohem více. Mechanizovaná těžba dřeva, prováděná harvestory, není na jednotlivých kusech popisována (délky a průměry), průběžně se dřevo těží, přibližuje a odváží. Není v silách personálu LČR, aby zkontroloval kolik dřeva se vytěžilo a odvezlo. Žádný rozumný vlastník lesa neprodává dříví na stojato, ale nechá si provést těžbu, přiblížení a odvoz službami a dřevo si prodává sám. Přes prodané dřevo má kontrolu na dodavatele prací, že mu neúčtuje práce za více m3 a nemůže se tak ani vytěžit více.

Navrhované opatření:

LČR ve veřejné zakázce vyhlásí soutěž o nejlepší nabídku na provedení prací těžby, přiblížení a odvozu dřeva. Prodej dřeva bude zajišťován přímo pracovníkem LČR. Převážná většina prodávaného dřeva by měla být obchodována na burze. Menší část (je otázkou jak velká) by mohla být prodána i dodavatelské firmě, která práce prováděla. Stejným způsobem by měla být vypsána soutěž o provedení pěstebních prací.

Veřejné zakázky nevypisovat na velké celky, jako dosud, ale na jednotlivé revíry.

U každého revíru stanovit (podle zastoupení dřevin) průměrné minimální zpeněžení dřeva a revírníka učinit osobně zodpovědným a finančně ho zainteresovat na zpeněžení dřeva.

Výhody: - Zakázky budou v soutěži dostupné i pro malé podniky, které až dosud výběrová řízení napadají.

- Prodej dřeva přímo pracovníkem LČR umožní zpětnou kontrolu kolik dřeva bylo skutečně vytěženo.

- Nebude třeba přijímat další pracovníky na prodej dřeva u LČR a navíc, revírník zainteresovaný na co nejlepším zpeněžení dřeva si pečlivě pohlídá svůj příjem, respektive ztrátu místa při nedodržení min. zpeněžení.

2. Poznámka k zisku, který by podnik LČR mohl vytvářet

Je pravdou, jak uvedl poslanec Oliva, že ne všechny lesy v ČR jsou takové, jako lesy na Vysočině., ale jestliže na Vysočině s 90 %ním zastoupením smrku je docilováno zisku 3 500 Kč.ha-1 a v lesích s převahou borovice 1 500,-Kč.ha-1, pak v lesích s převahou listnáčů to je cca 1 000 Kč.ha-1. Při průměrném zpeněžení 2000 Kč.ha-1 a rozloze lesů spravovaných LČR 1,3 mil.ha to je zisk 2,6 mld.Kč. K tomu je třeba přičíst zisk z pronájmu honiteb a prodeje nepotřebných nemovitostí a jsme u cca 3,5 mld.Kč.

Poznámka poslance Olivy, že např. lesy v Krušných horách nevykazují žádný zisk, ale jsou vysoce prodělečné z důvodů náročných pěstebních prací a výchovných zásahů, je sice správná, ale takovouto oblast je třeba řešit samostatně. Imisemi zničené porosty v Krušných horách nezavinili lesáci ani MZe, ale elektrárny a průmysl. Obnova a výchova nově založených porostů by měla být zájmem celé společnosti a především MŽP, které by tyto náklady mělo financovat.

Poznámka: Pro brouky v NPŠ není třeba ponechávat stát 600 suchých stromů na hektar, ale např.400 stromů vytěžit a prodat. Za tyto peníze by mohly být hrazeny náklady na pěstební práce v Krušných horách. Takovéto dřevo by bylo i vítanou surovinou pro výrobu vlákniny, které je nedostatek. Jestliže MŽP chce spoluvytvářet Zákon o lesích a nebo např. určovat minimální počty melioračních a zpevňujících dřevin, tak by se na financování takovýchto nařízení mělo finančně podílet.