Přemnožená zvěř lesům škodí

Stát vydává ročně stamilióny korun na ochranu mladých porostů

Lesníci obviňují myslivce, že schválně vykazují nižší stavy zvířat, než kolik jich v honitbách mají.

Především jelení a srnčí zvěř působí v lesích stále větší škody. Státní pokladna ročně vynakládá na prevenci, hlavně na oplocení či natírání mladých stromků proti okousání zvířaty, přes tři sta miliónů korun.

Myslivci se hájí tím, že zvěř do lesů patří a s určitými ztrátami na porostech je nutné počítat. Lesníci a ekologové ovšem považují náklady na ochranu lesů před zvěří za neúměrně vysoké. Tvrdí přitom, že myslivci záměrně uvádějí v inventarizaci nižší počty zvířat, aby se tak nedostávali do rozporu s doporučením lesníků či ochranářů.

Ministerstvo zemědělství upozorňuje, že přímé škody, které zvěř způsobila zničením stromků, přesáhly v roce 2000 již 36 miliónů korun. To znamenalo více než čtvrtinový nárůst oproti předchozímu roku.

"Ještě mnohem vyšší jsou však náklady na preventivní opatření, na nejrůznější ploty nebo ochranné nátěry, které zvěři brání působit škody ještě daleko rozsáhlejší," říká náměstek ministra zemědělství pro lesní hospodářství Pavel Rybníček. Podle Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti na zmíněnou prevenci stát v roce 2000 vydal 335 miliónů korun. Loňské náklady ještě vyčísleny nejsou, ale podle odborníků rozhodně neklesnou. "Potíž je skutečně v tom, že v mnoha oblastech jsou stavy zvěře zřejmě vyšší, než myslivci přiznávají," říká Rybníček.

Českomoravská myslivecká jednota ovšem tyto názory odmítá. "Zvěř přece v lesích chceme. Porostům škodí všechno možné, kyselými dešti počínaje a kůrovcem konče, ale všichni teď bezdůvodně poukazují na zvěř a na myslivce," prohlašuje jednatel jednoty Vladimír Broukal. Nesouhlasí ani s tím, že čísla o stavu zvěře jsou podhodnocená. "Možná snad u srnčí, ale u jelení je tomu dokonce naopak," tvrdí. Podle něj zvířata totiž migrují, a tak ta samá v jednom roce vykáží myslivci na několika místech, což potom v souhrnu dává vyšší počet.

Vyjasnit situaci může nový myslivecký zákon, protože posiluje práva vlastníků nebo správců pozemků vůči myslivcům. "Zákon umožní jednak lépe vymáhat od myslivců náhrady za škody, jednak omezit stav zvěře třeba při schvalování plánu na její odstřel," říká poslanec výboru pro životní prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Již schválený zákon začne platit od 1. července.