Park a aktivisté opět polemizují o kůrovci

Šumava - Další polemiku mezi Hnutím Duha a Správou Národního parku Šumava o příčinách a projevech kůrovcové kalamity v jihozápadním pohraničí vyvolala nedávná zpráva vedení parku, která statisticky hodnotí zásahy proti kůrovci v prvních a druhých zónách chráněného území. Jaromír Bláha z Hnutí Duha řekl, že správa národního parku začátkem října sice oznámila úbytek kůrovce, na okraji svého zájmu však ponechala dramatický nárůst větrné kalamity, která je podle mínění aktivistů přímým důsledkem kácení. Bláha připomněl, že zásahy vytvářejí holiny, jež dále vítr rozšiřuje. Představitelé správy parku však označují názory ekologických aktivistů za mylné a vycházející z nesprávných předpokladů.

"Větrná a kůrovcová kalamita představují spojité nádoby," uvedl Bláha. Upřesnil, že letos do 11. září bylo v národním parku zpracováno více než 180 tisíc kubických metrů polomového dřeva, což je o desetinu více než za stejné období loňského roku. "Vzhledem k tomu, že větrné podzimní období teprve začíná, je možné, že kalamita překročí rekordní hodnoty z loňska," odhadl Jaromír Bláha. Se stanoviskem Hnutí Duha naopak nesouhlasí mluvčí Správy Národního parku Šumava Zdeněk Kantořík. "Je to účelový výklad, který neodpovídá skutečnosti," zdůraznil Kantořík. Řekl, že větrné polomy nejsou na Šumavě ničím výjimečným, když ve 20. století se přes toto území přehnalo asi sedmdesát vichřic. Kantořík uvedl, že nejvíce zpracovaných polomů vedení parku do poloviny října zaznamenalo na lesních správách Stožec, České Žleby a Plešný, přičemž ale devadesát procent kůrovcové kalamity je soustředěno na jiných třech správách Modrava, Kvilda a Srní. "Argument Hnutí Duha o přímé souvislosti polomů s kůrovcovou kalamitou tedy není pravdivý," prohlásil Kantořík.