Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků
25.06.2025 | mendelu.cz
V rámci výzkumu odborníci devět let sledovali vývoj střevlíkovitých společenstev po rozsáhlém lesním požáru v roce 2012. Porovnávali šest různých typů stanovišť, které se lišily intenzitou požáru a typem následného zásahu. „V našem výzkumu jsme například porovnávali ponechání ploch bez zásahu s intenzivní přípravou půdy pro výsadbu borovice lesní. Výsledky ukázaly, že požár může vytvářet cenné otevřené biotopy, které podporují výskyt vzácných a suchomilných druhů brouků, zejména pískomilných. Naopak intenzivní obnovní zásahy, jako je brázdová příprava stanoviště, vedly ke zjednodušení prostředí a poklesu druhové rozmanitosti,“ popsal Dominik Stočes z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství AF MENDELU
Řízené vypalování mimo vegetační sezónu by tak mohlo být vhodným nástrojem péče o biodiverzitu v otevřených písčitých lesích. Pískomilné druhy obvykle špatně kolonizují zalesněná stanoviště, což zvyšuje jejich zranitelnost. Patří mezi ně například střevlíkovití, kteří zahrnují nejen střevlíky, ale i další ekologicky významné rody. „Mnohé z nich jsou silně vázané na nezarostlé písky, narušené plochy nebo stepi, a v současnosti ubývají v důsledku sukcese a lesnického zahušťování. Jejich výskyt je často lokálně omezený, některé druhy jsou uvedeny na červených seznamech ohrožených druhů. Mezi pískomilné střevlíkovité druhy zjištěné ve studii patří například Cymindis macularis, Broscus cephalotes, Harpalus flavescens, Amara fulva nebo Cicindela hybrida, který je též známý jako svižník. Jde o vizuálně nápadný a teplomilný druh,“ přiblížil Stočes.
„Poukazujeme na to, že zvýšený zápoj lesních porostů by neměl být vnímán pouze jako známka regenerace, ale také jako potenciální hrozba pro druhovou bohatost a biodiverzitu písčitých stanovišť střední Evropy. Ne každé zalesnění je z hlediska biodiverzity žádoucí, přirozená regenerace po požáru může být vhodnější než intenzivní příprava půdy,“ upozornil vědec. Výsledky výzkumu mohou být využitelné pro správce chráněných území, lesní hospodáře, ochranáře přírody při návrzích aktivní péče o suchomilná společenstva nebo výzkumníky v oblasti ekologie disturbancí.
Moravská Sahara se nachází v okolí Bzence na jihu Moravy, je to unikátní písečná krajina s hlubokými vrstvami kvartérních a neogenních písků. Dříve byla mozaikou otevřených stepních stanovišť a borových lesů, ale od devatenáctého století byla masivně zalesněna borovicí lesní za účelem stabilizace dun. Dnes jde o významnou oblast Natura 2000, která hostí specialisty vázané na písčiny, zároveň však čelí zarůstání a úbytku biologické rozmanitosti prostředí.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Dominik Stočes, +420 727 932 650, dominik.stoces@mendelu.cz, Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství AF MENDELU
Další články v kategorii Lesnictví
- V oblastech postižených kůrovcovou kalamitou je důležité zachovat hydrické funkce lesů (19.05.2026)
- Lesy ČR lidem na 67 místech po celé zemi ukážou lesy obnovené po kalamitě (18.05.2026)
- Výskyt nebezpečných trichinel u divočáků dovezených z Polska (14.05.2026)
- Objem smrkového dříví napadeného kůrovci klesá již pátým rokem, ale pozornost je třeba věnovat i dalším dřevinám (14.05.2026)
- Květnový fotokvíz: poznáte, co snímek zachycuje? (13.05.2026)
- Mezinárodní den zdraví rostlin a proč je nebezpečné háďátko borovicové (13.05.2026)
- Novinky v národních dotacích: Ministerstvo zemědělství je přizpůsobilo zemědělské praxi (13.05.2026)
- Není borovice jako borovice aneb jak požár pomůže s bojem s vetřelcem (12.05.2026)
- Kde hrozí setkání s medvědem? Situaci na Slovensku ukazuje nová mapa (12.05.2026)
- Ministerstvo má dostatečné rezervy pro odstranění následků požáru v Českém Švýcarsku (11.05.2026)

Tweet



