Obnova českých lesů současným tempem potrvá několik století

Pokud se chcete dožít doby, kdy české lesy budou zdravé a budou mít přirozenou skladbu, máte smůlu. Pokud vědci neobjeví zázračný elixír mládí, nedožijete se toho nejen vy, ale ani vaše děti či vnoučata.

Drtivou většinu porostů v Česku tvoří umělé, nepřirozené smrkové monokultury. Listnaté stromy se do porostu vrací jen velmi pomalu. „Loňský roční nárůst činil 0,2 procenta. Za posledních deset let to bylo přes dvě procenta,“ řekl Deníku Ondřej Veselý z ministerstva zemědělství.

Listnaté stromy v Česku tvoří 24 procent porostů, jehličnany 76 procent. „V přirozené plošné skladbě by byl odpovídající stav 65 procent listnatých a 35 procent jehličnatých dřevin,“ upozornil mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar. Současným tempem by obměna porostů trvala 205 let.

Podle odborníků je tempo příliš nízké. „Samozřejmě, že by obnova lesů mohla probíhat daleko rychleji,“ říká Jakub Hruška z České geologické společnosti. Hospodářské lesy se totiž kácí v průměru jednou za 100 až 115 let. „To znamená že každý rok se jedno procento lesů smýtí a tím pádem by se mělo jedno procento lesů vysadit,“ zmínil Hruška.

Podle něj jsou i nepříliš vysoké údaje ministerstva zemědělství až příliš optimistické. „Ministerstvo zemědělství uvádí údaje při výsadbě. Ale i když je vysazováno čtyřicet procent listnatých dřevin, po deseti letech tvoří listnáče v porostech zhruba jen deset procent,“ zdůraznil Hruška. Pokud by byl jeho odhad správný, tempo obnovy lesů by bylo čtyřikrát pomalejší, než udávají úřady. Lesy by se podle tohoto scénáře obnovily až za osm staletí.

Hruška tvrdí, že listnaté stromy lesníci častěji odstraňují při probírkách, protože stále preferují jehličnany. Listnáče navíc více chutnají zvěři, která je poškozuje okusem. Ministerstvo zemědělství však chce problém řešit. Vyzvalo již obecní úřady, aby zvážily snižování stavu zvěře. „Kromě toho budeme dávat dotaci nejenom na výsadbu stromků, ale její druhou část zájemce obdrží až poté, kdy po pěti letech od výsadby zůstane v porostech určitý poměr cenných dřevin, jako jsou listnáče,“ uzavřel Veselý. Opatření již částečně platí nyní, v budoucnu bude ještě výraznější.

Lesníci: mohou za to naši pradědové

Uměle vysazené, nepřirozené smrkové lesy se stávají v posledních letech stále větším terčem kritiky ochránců přírody. Způsobují totiž častější polomy, ochuzení druhové rozmanitosti, častější povodně.

Lesníci se však brání. Za současný stav lesů nemůžeme. „Lesy se v česku mýtí v průměru jednou za 115 let. Porosty, které těžíme nyní, byly většinou zakládány kolem roku 1890,“ Pavel Kyzlík z České lesnické společnosti. „Tehdejší vlastníci, tedy šlechta, církev a města dbali ekonomiky a smrk žádali všichni: doly, papírny, pily, stavebnictví,“ dodal Kyzlík. Lesníci, kteří mohou za současný stav porostů, se podle něj narodili někdy kolem roku 1850 a absolvovali Bőhmishe Forstschule v Bělé pod Bezdězem, jiná tehdy nebyla, někdy v roce 1870. Smrkové porosty byly pak protěžovány další desítky let. „Za první republiky dále vládla ekonomika, a pak desítky let nedemokratický režim,“ zmínil Kyzlík.

Podle něj před pětačtyřiceti lety lesníci pochopili nesprávnost podléhání tlaku ekonomiky a odběratelů dřeva. Navíc získali i oporu v legislativě. „Rozsáhlejší nově založené smrkové monokultury po roce 1960 na nepůvodních stanovištích již nenacházíme. Avšak úplná náprava ještě potrvá do obnovy dnešních padesátiletých porostů,“ říká Kyzlík. Je tak mnohem optimističtější než nezávislí odborníci a než napovídají čísla o přeměně lesů v Česku za posledních deset let.

Další problém: chybí mrtvé dřevo

Kromě převládajících smrkových monokultur mají tuzemské lesy další problém. Chybí v nich dostatečný počet starých porostů pralesovitého typu. Proč jsou důležité? „Lesy, které nebyly člověkem zcela přeměněny a jsou nyní ponechány samovolnému vývoji, jsou hostiteli velkého množství rostlin i živočichů, které jinde v lesích nenajdeme - jsou totiž svým vývojem a životem vázány na tlející dřevo stromů v různém stupni rozkladu a nebo na postupně odumírající velké staré stromy.

V našich podmínkách až 400 let staré,“ řekl Deníku Tomáš Vrška z brněnského Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví, který provozuje internetovou stránku www.pralesy.cz. V přirozených lesích je z celkového objemu dřeva průměrně 25 až 30 procent dřeva tlejícího, což hospodářský les nemůže nahradit.

Tisk

Další články v kategorii Lesnictví

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info