Občanské sdružení odmítá omezování ochrany šumavského parku

Občanské sdružení Přátelé Šumavy odmítá snahy některých obcí omezit ochranu Národního parku Šumava. Prosazování zájmů dřevařů a myslivců na úkor ochrany přírody by znamenalo likvidaci největšího a nejvýznamnějšího národního parku ve střední Evropě, uvádí sdružení ve stanovisku. Podle Přátel Šumavy byla letošní změna vedení parku příslibem, že se tam přestane rabovat a krást vzácné dřevo a že se park plně zpřístupní veřejnosti a její kontrole. "Nehodláme proto nečinně přihlížet k tomu, jak úzce sobecké těžařské a myslivecké zájmy, které jsou nepochybně v pozadí akcí některých starostů proti současnému vedení parku, tuto naději zničí a odtrhnou náš region definitivně od zbytku civilizované Evropy," stojí ve stanovisku, které podepsali publicista Vladimír Just, Iva Sedlářová a František Hail.

Obyvatelé šumavských obcí by podle nich měli vědět, že požadavky na přeřazení parku z druhé nejvyšší do páté ochranářské kategorie jsou vlastně požadavkem na zchudnutí obcí. "Je to stejná hloupost, jako kdyby starosta Českého Krumlova požadoval vyškrtnutí svého města z prestižního seznamu UNESCO. Lesní závod nikdo rozumný z veřejných zdrojů podporovat nebude. U nás ani ve světě. A nikdo k nám nebude jezdit lán světa, aby viděl to, co má doma, tedy běžný hospodářský les," uvádějí. Sdružení připomíná, že sousední německý park vydělává právě proto, že je tam příroda uchráněna lidských zásahů. "Sousední národní park Bavorský les ročně vydělá pro region zhruba pětinásobně víc, než kolik činily příjmy z jeho dřívější lesnické činnosti," píšou Přátelé Šumavy. Národní park Šumava, zřízený v roce 1991, má rozlohu 69.030 hektarů, z toho 56.000 hektarů tvoří převážně monokulturní lesy. První zóny parku, v nichž by měly být vyloučeny jakékoli zásahy člověka do přírodních procesů, jsou na 135 lokalitách o celkové ploše asi 9000 hektarů.