NP Šumava chce letos porazit nejméně kůrovcového dřeva za 7 let

Šumavský park plánuje na letošní rok pokácet 35.000 až 50.000 kubických metrů kůrovcem napadeného dřeva. Je to nejméně za posledních sedm let. Nejvíce stromů zasažených škůdcem padlo v roce 2010, tehdy park pokácel 350.000 kubických metrů dřeva. Pokles poukazuje na to, že gradace kůrovcové kalamity končí, řekl dnes novinářům ředitel NP Šumava Jiří Mánek.

Škodlivý brouk podle něj v minulých letech v bezzásahových oblastech prakticky zlikvidoval veškerý smrkový porost. "Tam, kde jsme zasahovat mohli, jsme postup kůrovce zastavili," uvedl Mánek. Bezzásahové oblasti tvoří 13 procent z celkové rozlohy 68.000 hektarů parku.

Mánek uvedl, že loni kvůli kůrovci uschlo 165 hektarů lesa. V letech 2009 až 2011, kdy park vedl František Krejčí, prý brouk zničil v průměru ročně kolem 1000 hektarů lesa. Nejvíce napadené lokality z posledních roků se nacházejí na území Modravy a Srní na Klatovsku.

Kůrovcová kalamita začala gradovat po orkánu Kyrill v roce 2007, kdy navíc na území šumavského parku vznikly nové bezzásahové oblasti o rozloze 14.000 hektarů. Tento krok podle Mánka výrazně přispěl k tomu, že lýkožrout řadu stromů zlikvidoval. "Kdyby se v tu dobu nevyhlásila nová bezzásahová území, neuschly by tisíce hektarů lesa a další tisíce hektarů nemusely být vykáceny," uvedl.

Bezzásahové oblasti jdou nyní napříč všemi zónami šumavského parku. V budoucnosti by podle Mánka měly být zóny parku nově přerozděleny. "Bezzásahové oblasti by pak byly prakticky jen v lokalitách první zóny," řekl ředitel.

Jaromír Bláha z Hnutí Duha se domnívá, že výskyt kůrovce by ochabnul i bez zásahů. Ekologický aktivista už dříve uvedl, že se jedná o přirozený proces. "Gradace kůrovce po několika letech sama opadá. Naznačoval to už rok 2011, kdy se snížil počet napadených stromů," řekl Bláha před časem ČTK.