NOVÝ ZPŮSOB PROBÍRKY?

Čestný předseda sdružení Pro Silva Austria H. REINIGER propaguje tzv. strukturní probírku, určenou pro převod pasečného lesa na některou z forem lesa výběrného, vhodnou především pro menší lesní majetky (v nichž je mnohdy pro potřeby majitele žádoucí zachovat trvale i na malé ploše co nejširší strukturu sortimentů různých dimenzí) a pro lesy zvláštního určení. Možnosti použití těžebních strojů při této probírce posuzovali 30. 11. 2001 lesničtí experti na lesním závodě Lockenhaus (Burgenland).

Oproti jakostní probírce se postup strukturní probírky liší až v druhé polovině obmýtní doby. V této době se totiž z porostu odstraňují všechny zbývající nekvalitní stromy bez ohledu na to, že se tím pomístně poruší zápoj. Smyslem takového zásahu je, aby nekvalitní stromy (jichž bývá v průměru asi třetina) nedorostly v mýtném věku do silnějších dimenzí, protože o ně pak není na trhu zájem. Pro přípravu obnovy se proto neodstraňuje podružný porost (jak to doporučoval autor jakostní probírky Schädelin), ale stále se podporují ve vzrůstu jakostní stromy kterékoli růstové třídy tak, aby se zastoupení tloušťkových tříd pokud možno příliš nevzdálilo od normálu. V místech prolomení zápoje se postupně začne vytvářet podrost a nárost, vitální jakostní stromy nižších tloušťkových tříd postupně dorůstají. Tak vzniká napřed tloušťková, po delší době i věková struktura, která se blíží výběrnému lesu. V závěru jednání vyslovili přítomní experti opatrný názor, že tuto probírku bude patrně možno provádět v příznivém terénu a v porostech vhodných pro jakostní probírku i těžebními stroji, ale rozhodně se při tom zvýší nároky na vyznačování, na kvalifikaci obsluhy těžebních strojů a na celkovou organizaci. Konečný závěr vyplyne až z praktických výsledků.

Österreichische Forstzeitung, 1/2002, Čk

Lesnická práce č. 2/2002