Nemocný zajíc daleko neuteče?
04.11.2014 | SVS ČR
Tularémie, onemocnění zejména zajíců a králíků, se u volně žijící populace stále čas od času vyskytuje. V době blížících se honů Státní veterinární správa na toto riziko upozorňuje. Nejen, že hrozí rozvlečení a ohrožení většího území, ale jde také o jisté riziko pro lidi. Proto je třeba podezřelé úhyny i ulovené zajíce či divoké králíky s příznaky onemocnění vyšetřit!
Tularémie je akutní nebo chronické bakteriální onemocnění zajíců a hlodavců, ale i dalších volně žijících zvířat. Vnímavý je i člověk. Tato nemoc je rozšířena po celém světě, a je charakteristická typickou přírodní ohniskovostí (původce cirkuluje v prostředí nezávisle na člověku mezi volně žijícími obratlovci a členovci). Na přenosu nemoci se významně podílejí klíšťata, která šíří nemoc mezi jednotlivými druhy. U nás je ročně hlášeno okolo 100 případů onemocnění lidí. Nemocná zvířata jsou malátná, ztrácejí plachost, mají záněty uzlin. U člověka se onemocnění projevuje horečkami, slabostí a může jít o formu kožní, zánět mízních uzlin, plicní formu, střevní formu nebo o zánět spojivky.
Státní veterinární správa organizuje monitoring tularémie a ukazuje se, že se tato nákaza vyskytuje v řadě krajů, například v Jihomoravském, Plzeňském, Středočeském, Libereckém či Jihočeském. Při výskytu nákazy vydáváme mimořádná veterinární opatření vždy na přesně definované období. Poté samozřejmě musí následovat další vyšetření ulovených a uhynulých zajíců. Na základě schválené metodiky vyšetřování na tularémii počítáme s ročním vyšetřením necelých 2000 zajíců na celém území ČR. To znamená, že během roku se vyšetřují uhynulí zajíci a v období podzimních honů všichni podezřelí, a to zejména v oblastech s výskytem tohoto onemocnění.
Je nezbytná obezřetnost a nutno se vyhýbat kontaktu s uhynulými zvířaty, i přejetými, dbát hygieny a také nepít neprověřenou vodu. A pro lovce varování: pozor při stahování zajíců na případné poranění. Právě tak může totiž nákaza proniknout do krevního oběhu, popřípadě přes spojivku, nebo vdechnutím kontaminovaného prachu, například při přenocování ve volné přírodě, zejména v blízkosti stohů, kde se mohou vyskytovat nemocní hlodavci.
Naposledy se tularémie ve velké míře v Čechách projevila v šedesátých letech minulého století, až bylo možné hovořit o epizoocii, a zdecimované stavy zajíců a králíků se dlouho vzpamatovávaly.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
Další články v kategorii Lesnictví
- Kůra habru evropského poškozená slunečním zářením je náchylnější k houbové infekci (28.08.2026)
- Mykolog: Situace pro houbaře se nezlepšila, naději dávají srážky z minulého týdne (28.08.2026)
- Proti suchu i povodním: Lesy ČR zahajují nový celostátní program inspirovaný generacemi českých lesníků (28.08.2026)
- Vliv zvěře na přirozenou obnovu lesa v přírodních rezervacích Beskyd (27.08.2026)
- MENDELU pracuje na záchraně ohrožených druhů stromů amazonského pralesa (25.08.2026)
- Mykolog:Situace pro houbaře se nezlepšila, naději dávají srážky z minulého týdne (25.08.2026)
- Pražští lesníci loni více sázeli a méně káceli, kůrovce nahradily houby (24.08.2026)
- Z lesa na stůl: Spousta lesní chuti na jednom místě (21.08.2026)
- Duby a adaptace lesů na změnu klimatu: Důležité je rozlišovat sazenice už v lesních školkách (20.08.2026)
- Vědci zkoumali, jak může hospodaření udržet a zvýšit zásobu uhlíku v lesních půdách (19.08.2026)

Tweet



