Následky mrazů: přerušená těžba dřeva a popraskané buky

Třeskuté mrazy, které zachvátily v první polovině února i Slovácko, působí i v těchto dnech vrásky na čele lesákům v Chřibech i v Bílých Karpatech.

„Tenkokoré dřeviny, jakými jsou buk a habr, při mrazu kolem minus 20 stupňů Celsia a silného větru praskaly, ulamovaly se na nich větve a ohrožovaly nejen dělníky pracující v lese, ale i jeho návštěvníky,“ uvedl vedoucí Lesní správy Buchlovice Zdeněk Zálešák. Protože při kácení na kámen zmrzlých statných bukových velikánů docházelo k jejich praskání a rozštípnutí na několik kusů, museli lesáci v Chřibech zastavit těžby v mýtních porostech a přesunout je až na letošní čtvrté čtvrtletí. Obavy však v Chřibech panují také z toho, zda tři týdny trvající holomrazy neponičily podzimní síje bukvic a žaludů v lesních školkách. Škody podle Zdeňka Zálešáka budou, ale vyčíslit je v této chvíli není možné. Například na bukových porostech se projeví mrazovými kýlami. 

„K praskání a štípání zmrzlých buků docházelo i v lesích Bílých Karpat. Kvůli bezpečnosti dřevorubců byla těžba v mýtních porostech buku po dobu silných mrazů zastavena. K jiným opatřením státní správa nepřistoupila,“ sdělil Petr Šimčík, vedoucí oddělení výkonu státní správy životního prostředí Městského úřadu Uherský Brod. 

Podle pamětníků byly letošní silné únorové mrazy pouhou selankou proti zimám v minulém století. „Historie pamatuje na našem území nižší teploty. Třeba v roce 1929 nebo arktický únor 1956, kdy byly zaznamenány teploty nižší než minus 35 stupňů Celsia,“ vzpomíná nejstarší lesník ve výslužbě, jednadevadesátiletý František Hiller ze Salaše.„Zvěř v Chřibech i Bílých Karpatech byla v letošní mírné zimě, trvající téměř do konce ledna, v dobré kondici. Ani v době silných mrazů nestrádala, protože měla přístup k paši, v listnatých porostech k žaludům a bukvicím,“ shrnul předseda Okresního mysliveckého spolku Karel Blahušek. Z žádné honitby na Slovácku nezaznamenal hlášení, že by vlivem mrazů došlo k úhynu zvěře. Stejné poznatky z letošní zimy má i Petr Šimčík z odboru životního prostředí brodské radnice. 

„Zvěř přečkala mrazy v pohodě, protože měla dostatek žíru. Když napadl na Javořině sníh, stáhla se do nižších oblastí,“ sdělil Šimčík. Také lesní správce Zdeněk Zálešák potvrdil, že ani v Chřibech k úhynu zvěře nedošlo. Pokud se týká potravy, zvěř podle něj rozhodně nestrádala. „V lese bylo dostatečné množství bukvic a žaludů, v krmelcích zase sena a jadrných krmiv. Zvěř se ale nemohla dostat k vodě. V době mrazů byly všechny potůčky a studánky zamrzlé,“ řekl Zálešák. Protože zvěř vodu ke svému životu potřebovala, začala podle něj poškozovat dvaceti až čtyřicetileté lesní porosty ohryzem. 

„Nezaregistrovali jsme, že by na Slovácku ani jinde v kraji měly mrazy výrazně negativní dopad na přírodu. Přezimovaly tu dokonce volavky bílé, které jsem viděl mezi Březolupy a Bílovicemi. Pupeny na některých stromech se už začínají nalévat a kytky lezou ze země jako každý rok,“ referoval vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny Krajského úřadu Zlín Jaroslav Hrabec.

Autor: Zdeněk Skalička