Na trh před svátky putují tisíce stromků z Lounska

Postavení státních lesů jako hlavního dodavatele vánočních stromků není v současnosti již tak jednoznačné jako v minulosti. Své produkty nabízejí také městské a obecní lesy i soukromí vlastníci. Někteří pěstují jehličnany jen pro tento účel.

Z lesů v okrese Louny putují v letošním roce na trh tisíce vánočních stromků, nejčastěji borovic a smrčků. Část této nezbytné součásti svátků v závěru roku byla k tomuto účelu speciálně vypěstována, další pochází z nutných prořezávek dospívajících porostů.

Žatecká lesní správa patřící pod státní podnik Lesy ČR prodává ve vlastní režii v sídlech revírů nebo přímo z lesa téměř devět stovek stromků. Z toho je 610 borovic a 270 smrků. Další stovky jehličnanů jsou nabídnuty dodavatelům, kteří si stromky pod poskytnutou licencí v lese sami vytěží a dál s nimi obchodují. Na žádost žatecké lesní správy jsou prodávány nejčastěji v okrese, aby tak uspokojili především zdejší poptávku.

Dva tisíce stromků ze čtyř plantáží připravila letos k prodeji také třeskonická soukromá farma, první svého druhu v České republice. Většina putuje do Prahy, české metropole, část zůstane na Lounsku. "Myšlenku pěstování vánočních stromků na farmě jsem si přivezl z USA, kde je to stejně jako v sousední Kanadě běžný způsob výroby. Na předvánočním trhu tam tvoří tyto stromky 99% nabídky," řekl Milan Kormout, majitel farmy. V nabídce jeho společnosti nad smrky převažují borovice, což je dáno zájmem kupujících.

"O borovice je mezi lidmi daleko větší zájem, jsou žádanější. Lépe drží jehličí a když se umístí do stojanu s vodou, mohou vydržet i řadu měsíců. Naproti tomu smrk je svým vzhledem vánočnější," přemítá Rudolf Pipek, žatecký lesní správce státního podniku. Podle něj je ale borovice daleko těžší vypěstovat v kvalitě, která je zákazníky požadována, tento druh jehličnanu je také v posledních letech náchylnější k úhynům při zalesňování. V tomto směru je podle lesáka daleko méně náročný smrček.

"Na jednom hektaru se pěstuje 10 tisíc borovic, smrků jen čtyři tisíce. Borovičky se ale musí vyřezávat daleko méně, musí být zachována určitá hustota, jinak se rozvětvují směrem do volného prostoru. To je pro vánoční stromek potřebné a zvyšuje to jeho kvalitu. Nikoli však pro další stadia růstu borovic, kdy rozvětvování kvalitu dřevní hmoty snižuje," vysvětluje R. Pipek.

Také Lesní správa Žatec se zabývala myšlenkou, že bude v určitých lokalitách pěstovat výhradně vánoční stromky, na lesní půdě pod elektrovody. "Zatím jsme ale schopni pokrýt potřebu z prořezávek," uvádí správce Pipek. Zájem o "státní" stromky je v různých místech odlišný, zatímco v některých oblastech na Lounsku je negativně ovlivňován nabídkou místních pěstitelů a vlastníků lesů, třeba na Plzeňsku, kam také žatecká lesní správa zasahuje, je nyní uváděn zájem vyšší.

Borovicový porost vysadil před několika lety podbořanský městský úřad. Mladé stromky neunikly očím nenechavců, což ale není pouze podbořanská specialita, ale neduh, s nímž se potýkají všichni vlastníci dřevinných porostů. Podle tajemníka tamní radnice Martina Gutzera jsou stromky opatřeny postřikem. Jeho účinky odrazují zvěř od okusování a od krádeží zase zloděje; v teple mohou totiž takto ošetřené jehličnany voňavou atmosféru Vánoc naprosto překazit.