Na jihu Čech vytěžili nejvíce dřeva v zemi
17.06.2009 | Mladá fronta Dnes
Dřevaři loni vytěžili na jihu Čech 2,25 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry. To je nejvíce v celé republice.
Drtivou většinu - 85 procent, tvořil smrk. Toho se v kraji zároveň pokácelo nejvíc v zemi, a to sedmina veškeré domácí těžby. Z listnatých stromů jihočeští lesníci nejčastěji poráželi buky a duby.
V Česku se loni zpracovalo na pilách 16,2 milionu kubíků jehličnatého i listnatého dřeva. Jihočeský kraj se na těžbě podílel 14 procenty. V porovnání s rokem 2007 ale v kraji klesla těžba dřeva o 55 procent. Tehdy jej tu dřevaři kvůli orkánu Kyrill zpracovali přes pět milionů kubíků. Jihočeské lesy byly tehdy nejpostiženější v zemi, když škody dosáhly čtyř miliard korun.
„Enormní těžbu loni způsobila vichřice Emma. My jsme měli v lednu vytěženo zhruba 17 tisíc kubíků dřeva a najednou jsme museli zpracovat dalších zhruba 95 tisíc kubíků,“ vysvětlil příčiny vysoké těžby Jan Zasadil, správce Lesů České republiky v Hluboké nad Vltavou.
Na jihu Čech vytěžili loni nejvíce dřeva v zemi
Letošek podle Zasadila zatím není nijak výjimečný a například hlubocká správa počítá, že za celý rok pokácí 74 tisíc kubíků dřeva.
Loni jihočeští lesníci museli ve velkém také vysazovat mladé stromky. V kraji takto zalesnili 3 027 hektarů půdy, tedy o téměř 1 100 hektarů více, než činí meziroční průměr. Jehličnany tak přibyly na 2 051 a listnaté dřeviny na 976 hektarech.
Vichřice Emma, která polámala statisíce kubíků dřeva, měla vliv i na cenu kulatiny na trhu. Na pilách leželo obrovské množství materiálu a jeho cena se zhruba za týden obrovsky propadla.
„Z původních 2 000 korun za kubík se snížila o pětadvacet procent, tedy na 1 500 korun. Dnes už jsou ale ceny zhruba na stejné úrovni jako před vichřicí,“ komentoval Zdeněk Pavlovský, ekonomický ředitel Kasalovy pily v Jindřichově Hradci. Podnik ale podle něho i přesto neměl zásadní problém s odbytem. Našly se ale i takové sklady, kde ležely stovky tisíc kubíků dřeva ladem. Například Američané loni dováželi z Evropy méně dřeva než v předchozích letech. Důvodem byl pokles zájmu o montované dřevostavby. Snad jediným kladem, který vichřice měla, je, že přinesla práci dřevorubcům. Mnohem více jich najímala například správa šumavského parku.
„Práce bylo hodně, ale na rozdíl od běžných těžeb byla mnohem náročnější. Lesy nebyly přístupné, mnohé cesty byly kvůli popadaným kmenům neprůjezdné, ale člověk měl jistotu, že bude mít celý rok co dělat,“ dodal Jan Urban, který se nechával najímat na práci v lesích na Šumavě.
Další články v kategorii Lesnictví
- Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků (25.06.2025)
- Česko je největší vývozce dřeva v Evropě. Přichází tím ročně o stovky milionů (25.06.2025)
- Družice nahlédla pod koruny stromů. Pomůže popsat, co se děje s lesy (24.06.2025)
- Vědci z ČZU se zapojí do projektu na záchranu nejcennějších lesů Evropy (24.06.2025)
- Plocha lesů v Ústeckém kraji se rozšiřuje, zabírají 31 procent výměry kraje (23.06.2025)
- Cenné Bradlecké bučiny na Semilsku se díky projektu Lesů ČR dočkají větší péče (20.06.2025)
- Tři sta let starý cykas má vzácně větve, podpírají je patníky (20.06.2025)
- Oslavme společně Červen - měsíc myslivosti (20.06.2025)
- Lípa srdčitá – nejen národní symbol (19.06.2025)
- Ministr Hladík na Radě ENVI: Snaha omezit olovo v munici nebere v potaz aktuální bezpečnostní situaci v Evropě (19.06.2025)