MYSLIVOST V ČERVENCI

02.07.2007 | Českomoravská myslivecká jednota

V červenci pozorujeme rychlý růst mláďat spárkaté zvěře, které postupně přivykají krom sání mateřského mléka na příjmu rostlinné potravy. Na polích probíhají žně. Pole poskytující jeden den dostatek klidových a potravních možností se rázem po přejezdu kombajnu a podmítače mění na potravní poušť, bez zdroje potravy, bez krytu i vody pro zvěř. V červenci probíhá srnčí říje. Na tichých procházkách přírodou můžeme pozorovat teritoriální chování srnců a jejich vzájemné potyčky. Silný srnec srdnatě hájí svoje teritorium a vytrvale vyhání slabší srnce. V průběhu říje se zvyšuje migrační aktivita srnčí zvěře, upozornění je nutno adresovat zvláště řidičům, kteří by měli být na silnicích obezřetní zvláště v lesních úsecích. Pokud chceme z prázdninových procházek odcházet z přírody s poznáním, dosyta občerstveni rozmanitostí přírody, nechť nás na našich toulkách provází také ohleduplnost ke zvěři.

SUŠENÍ SENA, LETNINY A KONTROLA USKLADNĚNÍ. Počátkem července kontrolují myslivci kvalitu uskladněného sena. Většina skladů musí být z 2/3 naplněná, protože druhá seč luk už nebývá výnosná. V červenci obrůstají louky po senoseči, probíhá druhá sklizeň vojtěšky. Kvalitně usušené a uskladněné seno je základem přikrmování zvěře v zimě. V průběhu sušení není možné připustit zmoknutí sena, protože dochází ke snížení kvality a zaplísnění. Plísně vytvářejí zdroj mykotoxinů, které mají negativní vliv na metabolizmus zvěře. Zajištění dostatečného množství kvalitního sena pro zimní přikrmování je pro myslivce nutnost. Seno lze nahrazovat kvalitní senáží, uchovanou nejlépe v balících obalených krycí fólií. Nekvalitní krmivo značně snižuje efekt přikrmování zvěře v období nouze.

V červenci myslivci suší letninu. Za letninu se považují sušené letorosty listnáčů, keřů, ostružiní a maliní, které v zimě slouží pro přikrmování spárkaté zvěře jako doplněk potravy s vysokým obsahem tříslovin, což napomáhá snižování škod na lesních porostech.

OCHRANA MLÁĎAT. Samice spárkaté zvěře vodí svá mláďata, jsou vidět se druhé vrhy zajíců a třetí honcování, bažanti, koroptve, křepelky vodí kuřátka. Na této mladé zvěři dovedou udělat citelné škody jak toulaví psi, kočky, krkavcovití i dravá zvěř.

V červenci probíhá hlavní turistická sezóna, a roto se myslivci musí věnovat ochraně mláďat. Hlavní úlohu má myslivecký hospodář a myslivecká stráž, a ti by se měli pohybovat v honitbě každý den. Veřejnost by měla být citlivě upozorněna, že bezohledné rušení zvěře a volné pobíhání psů je v tomto období pro zvěř škodlivé. Ohroženy nejsou jenom dospělé matky. Zejména mláďatům hrozí bezprostřední nebezpečí zadávením. Potulující se psi a kočky decimují kuřata, které bažantí slepice či koroptve nemůže proti těmto šelmám ubránit. Upozorňovat v terénu na tyto skutečnosti má na starosti myslivecký hospodář a myslivecká stráž. Myslivecká stráž či hospodář volně pobíhající psy štvoucí zvěř sice může zastřelit, ale to žádný jen tak nedovolí. Celou věc se nejprve snaží řešit domluvou, nejprve upozorní majitele a snaží se mu vysvětlit důsledky tohoto chování. Snaží se proto slušnou, osvětovou formou podpořenou odborným argumentem návštěvníkům lesa vysvětlit, jak se mají v přírodě správně chovat. Jde přeci jenom o sousedské vztahy, které jsou stále respektovány.

Je nutné rovněž upozornit veřejnost, že pokud nalezne opuštěné mládě na louce či v blízkosti lesa, je nejlépe ponechat mládě na původním místě a co nejdříve se nejkratší cestou vzdálit od tohoto místa, aby nezanechal pachovou stopu v blízkosti mláděte. Pokud se bude mláďat dotýkat, může ho svým chováním odsoudit na smrt, protože ho matka již nemusí přijmout. Příroda je v tomto směru velmi krutá a chyby člověka jsou již nenapravitelné, a proto bychom se k mláďatům zvěře měli chovat poněkud obezřetněji.

SRNČÍ ŘÍJE. K hlavním událostem v druhé poloviny července patří srnčí říje. Srnci již od konce jara srdnatě hájí své teritorium a pravidelně obchází hranice a zanechávají pobytové stopy, jako je hrabánkování a strouhání. Na přítomnost soka i člověka reagují silným bekavým zvukem, se který můžeme zaslechnout prakticky kdekoliv v přírodě. Pokud zjistí srnec vetřelce (slabšího srnce) ve svém teritoriu, okamžitě o vyžene za hranice svého území.

V této souvislosti je nutno upozornit řidiče, že v tomto období je zvýšená aktivita srnčí zvěře a zvyšuje se možnost nenadálého vběhnutí zvěře do vozovky. Řidiči jedoucí vyšší rychlostí prakticky nemají možnost zabránit střetu se zvěří, proto je na místě dodržovat přiměřenou rychlost a svou ostražitost zvýšit zvláště v lesních úsecích a v místech, kde je silnice lemovaná keři či vysokou travou.

LOVIT SE MUSÍ BEZPEČNĚ. Červenec je dobou dovolených, a proto musí myslivci dodržovat všechny zásady bezpečnosti při lovu, zejména za snížené viditelnosti - večer a brzy ráno. Nejen s houbaři, ale dnes i s cyklisty, se můžeme v honitbách setkat na nejneuvěřitelnějších místech a v době, která někdy překvapí. Myslivce by již neměl zaskočit pohled na houbaře procházející temnou lesní houštinou za prvního ranního rozbřesku i za večerního soumraku, kdy jsou podmínky pro sběr hub silně omezeny faktem, že není nic vidět. Houbaření je vášeň, při která nedá lidem spát a je nutné s tím počítat.

Myslivci loví černou zvěř, která se postupně stěhuje na žír do dozrávajících obilovin, kde může činit nemalé škody. Přednostně se loví lončáci. V noci se zásadně neloví samotné kusy. Je lépe lovit „z tlupy“. Jednak je lepší srovnání velikosti, měsíční světlo totiž klame, a jednak jde o jistotu, že se opravdu jedná o tlupu divočáků. Každou ránu je nutno důkladně zvážit, mnoha zbrklým lovcům se rána mnohokrát nevyplatila! Při noční čekané je nutno si s ostatními myslivci domluvit signály, např. baterkou nebo mobilem. K posedu se ke kamarádovi přibližovat pouze se svítící baterkou. Je povinností každého myslivce jakýmkoliv způsobem mít přehled o kolezích v honitbě. Každý myslivec před vstupem do honitby upozorní mysliveckého hospodáře, který lov koordinuje a má přehled, kdo a kde je v honitbě a tedy může upozornit myslivce na přítomnost ostatních.

PRÁCE MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE. Myslivecký hospodář vede záznam o hospodaření v honitbě, evidenci o ulovené zvěři, o vydaných plombách a podává hlášení dle dispozic státní správy myslivosti.

Myslivecký hospodář pokrač uje ve spolupráci se zemědělci na vyhánění zvěře z polí před sečením pícnin, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám na zvěři. Uživatelé pozemků by měli informovat myslivce o plánované sklizni pícnin, aby mohli myslivci zajistit projití porostů a vyhnání zvěře. Stále zůstává velmi účinnou metodou zabránění škod na zvěři vyhánění zvěře z porostů před sečením přímo myslivcem s pomocí lovecky upotřebitelného psa. Lovecky upotřebitelný pes navíc dokáže bez problémů nalézt i čerstvě nakladená mláďata, která pak myslivec dopraví zabalené v chomáči trávy do bezpečí. Tímto způsobem lze zachránit i snůšky na zemi hnízdících ptáků, které by jinak sklizňová technika zničila. Uživatel pozemku by měl těsně po vyhnání zvěře myslivci zahájit sklizeň a to vždy od středu směrem k okrajům louky. Plašiče jsou sice povinnou výbavou sklízečů píce, avšak ve většině případů tato povinnost není ze strany zemědělců dodržována.

Co dalšího se děje v honitbách?

V první polovině července:

dokvétají lípy – pro včelaře končí sezóna květových medů

po starších i mladší jeleni vytloukají paroží, daňkům teprve paroží dorůstá

z obilních lánů jsou slyšet křepelky

na hnízdech čápů bílých již mláďata stojí a dají se dobře počítat

dozrávají maliny a ostružiny

V druhé polovině července:

začíná srnčí říje

probíhá chrutí jezevců a kaňkování kun

po vyhnízdění se mláďata ptáků začínají potulovat po krajině

vychází osmé číslo časopisu Myslivost s novými informacemi v myslivosti