Mohou lesníci využít buk a jasan z výsušných stanovišť na jiných lokalitách?

Vzhledem k nepříznivým důsledkům dopadu klimatických změn na lesní ekosystémy se lesníci v praxi začínají zaměřovat na realizaci opatření vedoucí k jejich zmírnění. Jak jim v tom mohou pomoci výzkumníci? Je zřejmé, že stále rozsáhlejší území bude velmi ohroženo dlouhým obdobím sucha a vysokými teplotami ve vegetačním období. Rizikovým faktorem je v tomto kontextu často nevhodná druhová skladba současných lesních porostů.

Jednou z cest k podpoře stabilnějšího ekosystému je cílené využití dřevin, které jsou již přizpůsobené extrémním stanovištím. U těchto potenciálně odolnějších dřevin však není zatím zjištěno jejich chování (růstové a morfologické vlastnosti) v případě výsadby do jiných lokalit a růstu v kvalitnějších resp. optimálnějších podmínkách.

Při výzkumu této problematiky spojili své síly vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. s praktickými lesníky z Lesů ČR, s. p., a Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (Mendelova univerzita v Brně). Společně začali řešit projekt TA ČR SQ01020166 „Možnosti lesnického využití ekotypů vybraných původních lesních dřevin z výsušných stanovišť“. Projekt spojuje prvky základního a aplikovaného výzkumu i experimentálního vývoje.

Výzkumný projekt je pilotní a je zaměřen na vyhledání porostů či jedinců buku lesního a jasanu ztepilého na výsušných stanovištích v ČR a s využitím molekulárních analýz (DNA a RNA analýzy) zjištění jejich genetické variability a poznání adaptačních mechanismů souvisejících s tolerancí k abiotickým stresům v souvislosti se stanovištními podmínkami. Zároveň budou vědci u vybraných ekotypů dendrochronologickými metodami zkoumat růstový přírůst v reakci na sucho.

Vhodné ekotypy buku z výsušných stanovišť budou sloužit jako výchozí materiál pro zajištění reprodukčního materiálu (osiva a roubů) pro provenienční výzkum zaměřený na sledování odolnosti ke zvyšujícím se ročním teplotám a úbytku srážek. Odolné provenience pak půjde následně využít i v oblastech ovlivněných změnou klimatu.

Po založení provenienčních ploch vědci budou dlouhodobě testovat vhodnost proveniencí zájmových dřevin z výsušných stanovišť pro využití v lesním hospodářství. Jejich cíle jsou založeny na předpokladu geneticky podmíněné odolnosti těchto dřevin k extrémním podmínkám.

V rámci naplánovaných činností čtyřletého projektu proběhne monitoring lokalit, následně bude proveden výběr vhodných stromů či porostů pro odběr reprodukčního materiálu, odběr rostlinného materiálu pro genetické analýzy a vývrty z kmene pro dendrochronologické analýzy.

Další fází bude pěstování získaného reprodukčního materiálu, zpracování vzorků a jejich vyhodnocení, vyhledání ploch pro založení provenienčního pokusu.

S využitím kombinace tradičních šlechtitelských metod s metodami molekulární genetiky vědci následně založí unikátní provenienční plochy s geneticky charakterizovanými vybranými proveniencemi zájmových dřevin.

Vědci rovněž budou zkoumat obranné a regulační mechanismy vybraných adaptovaných genotypů buku lesního, a to sledováním míry exprese* preferenčních genů.

(* Genová exprese je proces, při kterém se genetická informace zakódovaná v konkrétním genu „proměňuje“ v určitou funkci.)

Vzhledem k dlouhodobému charakteru provenienčního výzkumu se po skončení projektu bude pokračovat v dokončení výsadeb proveniencí na nově založených výzkumných plochách a bude následovat postupné dlouhodobé měření pokusného materiálu s cílem získat nové ověřené poznatky o adaptabilitě proveniencí původem z výsušných stanovišť a dynamice jejich růstu v čase.

Projekt tak přinese lesníkům a vědcům řadu zpřesňujících informací, které budou mít vysoký potenciál využití v hospodářské praxi – pro udržitelné lesnictví. Kontakt: Ing. Martin Fulín, Ph.D., e-mail: fulin@vulhm.cz