Lesy nechceme zpeněžovat

Kdosi trefně nazval České lesy poslední, dosud neohlodanou kostí. Kromě ironie je z tohoto označení cítit i obdiv, že naše lesy jsou ve velmi dobrém stavu.

- Jak to vnímá lesní správce znojemské lesní správy Lesů ČR, Petr Sklenář?

Považoval bych to za potvrzení filozofie našeho podniku, že stromy v lese bezohledně nezpeněžujeme. Do roku 1991 se znojemský lesní závod staral o 28 tisíc hektarů lesa. V rámci restitucí a zániku práva užívání, jsme vydali soukromníkům, obcím, městu Znojmu a Národnímu parku Podyjí 11 tisíc pět set hektarů. Mnoha obcím se o les staráme dál.

- Letos vám končí desetiletý lesní hospodářský plán. Jak bude vypadat ten příští?

Nový lesní hospodářský plán bude vycházet ze současné výměry znojemského hospodářského celku a objemu těžby, která vychází ze zákonem daných podmínek. Určitě nebudeme preferovat těžební činnost před pěstební, při zachování ochranných funkcí lesa vůči půdě a vodě.

- Nedávno jste se dostali kvůli větrolamům, které jste pokáceli u Nového Šaldorfu, do křížku se zemědělci. Kdo má pravdu?

Životnost větrolamů na území Lesní správy Znojmo, založených v padesátých letech, končí. V souladu s lesním zákonem je nyní postupně obnovujeme. Jejich úkolem je chránit půdu a hospodaření na nich je pro lesy značně ztrátové. Přesto je obnovujeme a dnes jsou plochy na tomto území opět zalesněny. Spíše mi vadí, že lidé si z větrolamů dělají černé skládky, a pásy lesa poblíž silnic se stávají odkladištěm nepotřebných věcí.

- A co těšetická Pomona a hodonické družstvo, které údajně na vlastní náklady prořezávalo vaše větrolamy?

Větve odstranit chtěli zemědělci, tak aby bez problémů mohli na své pozemky. Na společném jednání s ředitelem Pomony a předsedou hodonického družstva jsme dohodli podmínky, na jejichž základě je možné, aby si překážející porost odstranili sami. Rozsah a způsob provedení prací podléhá schválení příslušnému orgánu státní správy. Náklady spojené s tímto opatřením jdou samozřejmě k tíži toho, v jehož prospěch se opatření provádí.