Lesy ČR se mění příliš pomalu

Dvě třetiny lesních porostů v naší republice spravuje státní podnik Lesy ČR. Podnik s kapacitou dominantní i z pohledu evropské konkurence musí, jak se lidově říká, šlapat jako hodinky. Loni v září jsem z funkce ředitele státního podniku Lesy ČR odvolal Jiřího Olivu, kterého vystřídal Kamil Vyslyšel. To, že mé rozhodnutí odvolat dlouholetého ředitele podniku bylo správné a nezbytné, potvrdila i následná prověrka Nejvyššího kontrolního úřadu. Ta kontrolovala hospodaření Lesů ČR v období let 2001 až 2003 a zjistila celou řadu závažných nedostatků, které nešlo tolerovat. Stručně si je připomeňme.

Podnik ve valné většině případů upřednostňoval prodej dřeva zprostředkovaně přes soukromé firmy, přestože si byl vědom, že tržní prodej dříví vlastními organizačními jednotkami je daleko efektivnější. V 73 procentech případů nebyla vypisována na dodávky komplexních lesnických prací výběrová řízení a šest dodavatelských firem bylo přímo zvýhodněno. Podnik měl nepřehlédnutelné chyby v účetnictví a v neposlední řadě také nezákonně investoval do zahraničního investičního fondu, který neměl licenci Komise pro cenné papíry. Důsledkem těchto a dalších nemalých pochybení poklesl předloni čistý zisk Lesů ČR o 52 procent.

I přesto, že se od nástupu nového vedení do čela firmy mnohé zlepšilo, mimo jiné stoupl meziroční hospodářský výsledek o 66 miliónů korun, či byla účinně odvrácena hrozba kůrovcové kalamity, stále není vše tak, jak jsem si představoval. Státní podnik nemůže připustit vznik pochybností a problémů při odprodejích nemovitostí soukromým subjektům, nemůže snižovat svůj kredit posunem termínu uzavírání nových smluv s dodavateli z konce března na konec července 2005. Podnik musí být jistým a spolehlivým partnerem, o jehož zakázky je trvalý zájem, ale bez jakýchkoli možných pochyb a na základě vypsaných výběrových řízení.

Změna ve vedení Lesů ČR měla přinést zlepšení hospodaření, razantnější a ekonomičtější přístup k řešení problémů a v neposlední řadě jsem doufal, že bude účinně řešeno zpožďování a malá čitelnost výběrových řízení. Výsledky však nejsou ani po více než roce příliš přesvědčivé. S dobrým jménem Lesů ČR takto nelze dále hazardovat a jejich léčbu je nezbytné urychlit. Lesy ČR představují ve srovnání s organizacemi obhospodařujícími státní lesy v zemích EU nejlepší potenciál a byla by škoda ho plně nevyužít. Proto je nezbytné vytvořit z pouhého správce lesů perfektního a řádného hospodáře, který dokáže své zisky z prodeje dřeva maximalizovat a dobře ví, že část peněz je potřeba investovat zpět do obnovy lesa.