Lesní moudrost vede děti k ochraně krás přírody

V uplynulých dnech prožili žáci tříd II. B a IV. B 6. ZŠ v Táboře se svými třídními učitelkami Janou Vosátkovou, Marií Smíškovou a vychovatelkami Janou Švarcovou a Hanou Táborskou netradiční výuku na škole v přírodě v nádherném údolí Národního parku Šumava blízko Hojsovy Stráže. Bez učebnic v klidném prostředí čisté přírody děti poznávaly sílu přátelství, vzájemné pomoci, pocit zodpovědnosti, radost z úspěchu, a to při nejrozmanitějších činnostech v pěti devítičlenných skupinkách různého věku. Kromě dvou dvacetikilometrových celodenních výletů, jejichž trasy vedly k Čertovu a Černému jezeru, vodopádu Bílá Strž přes vrcholy Pancíř, Můstek a Prenet, družstva měřila tady získané dovednosti. Při hledání pokladu musely obhájit znalosti v Morseově abecedě, uzlování, orientaci na mapě a poskytování první pomoci. V jiných hrách v nelehkém terénu patřila k rychlosti také strategie a taktika. Vítězné družstvo pak slavilo úspěch svým rytmickým pokřikem. Celý týden plynul v duchu Poznej a chraň přírodu. Děti se učily, jak hledat dobrodružství na lukách, u potoků a říček, uprostřed lesů a prožívaly krásné chvilky při pozorování zvířat, brouků, mravenců i při zkoumání rostlin. Stávaly se stopaři, zálesáky v šumavském lese. Věřím, že se jim tyto výpravy za dobrodružstvím zalíbily a budou je lákat i nadále. Pak by tento týdenní pobyt měl tu pravou cenu.

Při loučení u táboráku nechyběla ani kytara, a pak úplně za tmy, kdy jsme všichni mlčky hleděli do plamínků a vnímali kruhem pulzující stisk ruky s náramkem přátelství, jsem si přála, aby si tyto děti uvědomovaly, že příroda je složitý, dokonale vyvážený celek, ve kterém jsou největší i nejmenší tvorové vzájemně spjati neviditelnými vztahy, a aby tato generace napravovala důsledky ničivé činnosti generací předchozích, jež přivedly svět na okraj ekologické katastrofy. Cesta k nápravě začíná už tím, že se naučí přírodu poznávat a všemožně chránit.