Les se dá v zimě ochránit uzavíráním zvěře do obůrek

Letošní mírný průběh zimy nikterak nesužuje život lesní zvěři. Dokud neleží souvislá a vysoká vrstva sněhu, vždycky se zvěř spárkatá - jelen, srnec, daněk, divočák a další druhy dostanou k přirozené potravě v podobě trávy, bylin, nebo keříků borůvek či maliní. Ani velké mrazy jí však nevadí. Spíše jí ztěžuje pohyb hodně sněhu a nejhorší je ledový škraloup na sněhovém povrchu, o který se zvířata mohou poranit. Rána se může vlivem dalšího pohybu obnovovat a jedinec omezený v pohybu následkem zranění v tuhé zimě zeslábne a dokonce může uhynout hlady. Přestože zima je ke všem tvorům v lesích i polích prozatím vlídná, myslivci i lesníci dobře zásobují krmelce, kam se zvěř naučí chodit, a přeci jenom ke skromněji prostřenému stolu v zimním období si přilepší vydatnějším předloženým krmivem. K plným krmelcům se zvláště jelení zvěř dokáže stáhnout ze širokého okolí. Zvířata v době mrazů a za vysoké sněhové pokrývky šetří nezbytnou energií a příliš daleko se od krmelišť nevzdalují. Loupáním kůry a okusem letorostů mohou způsobit velké škody. Po zimě tak na mnohých místech může lesní hospodář objevit "sloupaný" celý porost mladých stromů. I tomu se dá zabránit uzavřením zvěře do přezimovacích obůrek, do kterých se zvěř neodchytává žádným drastickým způsobem. Uvnitř obůrky je zásobený krmelec. Ten se zvěř jako u jiných krmelišť na počátku zimy naučí navštěvovat. Zavřením vrat se potom ocitne uvnitř uzavřeného prostoru. Dá se však odchytit i jinak. Na několika místech v oplocení je jednoduché zařízení - náhony - z tyčoviny, které se směrem do obůrky zužují. Zvěř se protáhne mezi žerděmi, ale ty jsou na konci tak úzké, že nedovolí lapenému kusu uniknout. Přezimovací obůrky jsou pro svou jednoduchost docela vynikající ochranou lesa před škodami. Nákladné je však při dnešních cenách kvalitní oplocení a zařízení uvnitř obory. I v Brdech jedna taková obůrka existuje od roku 1980. Nachází se ve vojenském prostoru, a v současné době v ní tráví zimu ke dvaceti kusům jelenů a laní.

"O zvěř je tu dobře postaráno," vysvětluje správce polesí Václav Pernégr.

"Kromě kvalitního sena předkládáme letninu, siláž, kaštany a další krmivo. Zvěř je tu stažená ze širokého okolí a škody na porostech jsou tak prakticky nulové."

V jihozápadní, rožmitálské části Brd, které vlastní státní podnik Lesy České republiky (LČR), však jediné podobné zařízení neexistuje.

"Lesní pozemky a honitby jsou pronajaté, a aby někdo vybudoval přezimovací obůrky, o to se musejí postarat ti, kteří tu hospodaří s lesy a lovnou zvěří,"

řekl nám revírník LČR Josef Hrdina. "My se s nájemci domlouváme, kde mohou mít krmeliště, aby soustředěná zvěř neškodila na mladých porostech."

Ani ve vojenských Brdech však lesníci o budování dalších obůrek prozatím neuvažují. "S ohledem ke konfiguraci krajiny, která je protkána velkým množstvím údolí, lze těžko vybrat další nejideálnější místo, aby obůrka splnila svůj účel,"vysvětlil ředitel hořovické divize Vojenských lesů a statků ČR Josef Škoda.