Kůrovec pořád dráždí

Starostové šumavských obcí, ředitel Správy Národního parku Šumava, lesníci, regionální politikové, zástupce ekologických aktivistů i veřejnost - ti všichni se zúčastnili veřejné diskuse, kterou v Kašperských Horách uspořádalo tamní občanské sdružení Šumava 21.Debata se stejně jako při podobných příležitostech točila většinou kolem kůrovce, respektive způsobu ochrany lesa proti tomuto škůdci. Zatímco správa parku a například Hnutí

Duha obhajují bezzásahovost, tedy pasivní ochranu, starostové, někteří lesníci i obyvatelé šumavských obcí prosazují kácení kůrovcem napadených stromů."Většina odborníků v lesnictví ani místní obyvatelé nedávají experimentu, který na Šumavě probíhá a jehož následkem je plošné odumírání nejcennějších částí Šumavy, naději," řekl včera Jiří Štich, jednatel sdružení Šumava 21. Spolu s jeho dalšími členy je názoru, že nezasahováním proti kůrovci v prvních zónách ochrany přírody správa parku porušuje nařízení vlády, jímž byl Národní park Šumava zřízen, i zákon o ochraně přírody a krajiny."Příslušné vládní nařízení výslovně uvádí, že účelem zřízení národního parku je uchování a zlepšení životního prostředí. Ministerstvo a správa parku však životní prostředí na Šumavě ničí," prohlásil včera Štich.S tím zásadně nesouhlasí Radovan Holub, mluvčí Správy Národního parku Šumava. Podle něj správa ani ministerstvo zákon v žádném případě neporušují."Posláním národního parku je uchování a zlepšení přírodního prostředí a ochrana či obnova samořídících funcí přírodních systémů. Přírodní prostředí v národním parku rozhodně nezlepšíme hospodářskými zásahy, které požaduje Šumava 21. Aktivní ochrana lesa prostě do nejcennějších částí národního parku nepatří," říká Holub a pokračuje:"Kam vedla aktivní ochrana lesa v parku v minulosti, vidíme na odstrašujících holinách. Je to ta nejhorší varianta, která se na Šumavě mohla stát." Podle Holuba je dnes suchý les pětinový ve srovnání s holinami, a jak mluvčí tvrdí, lépe se obnovuje, což dokazuje oblast Březníku. Vytváření paniky kolem suchého lesa proto správa parku považuje za pokrytecké."V pozadí většinou bývá zájem dřevařských firem," soudí Radovan Holub.V Kašperských Horách se hovořilo, opět opakovaně, i o vztahu šumavských obcí a správy parku. Starostové se vesměs domnívají, že jejich hlasy jsou v diskusích o parku opomíjeny. Starostka Stožce Zdeňka Lelková například tvrdí, že se strategií ochrany Šumavy, o níž správa parku prohlašuje, že je připravena, spolu s kolegy z jiných obcí nesouhlasí a neschválili ji."Strategii o Šumavě vytváříme společně se starosty a v žádném případě proti nim. Národní park bez obcí nelze dělat," oponuje Radovan Holub.