Kolik uhlíku dokáže vázat douglaska tisolistá v českých lesích?

Při snižování obsahu kysličníku uhličitého v atmosféře a jeho vlivu na globální změny klimatu hraje velkou roli biomasa lesních porostů a její schopnost vázat značné množství uhlíku a odnímat jej z atmosféry. Přitom je nutné posuzovat každou dřevinu zvlášť. Na otázku kolik uhlíku ukládá douglaska v českých lesích, odpověděli vědci z VÚLHM, v. v. i., vytvořením nových národních modelů pro výpočet biomasy douglasky tisolisté, které zpřesní odhady množství uhlíku poutaného touto dřevinou.

Douglaska tisolistá je důležitou introdukovanou dřevinou v našich lesích. Roste asi na 5600 hektarech, což je 0,22 % porostní plochy. V souvislosti s chřadnutím smrku v nižších a středních polohách bude její podíl v následujících letech pravděpodobně stoupat. Předurčuje ji k tomu vyšší odolnost vůči suchu, prokázané meliorační účinky i vysoký produkční potenciál. Díky rychlému růstu a vysoké produktivitě může douglaska v budoucnu hrát významnou roli při sekvestraci uhlíku. Poutání CO2 dává nový rozměr i studiu biomasy.

Spolehlivá kvantifikace biomasy lesních dřevin a v ní vázaného uhlíku je požadována pro účely tzv. národních inventur skleníkových plynů. Avšak modely pro výpočet nadzemní biomasy douglasky nebyly v ČR zatím parametrizovány. Proto v rámci projektu NAZV QJ1520299 „Uplatnění douglasky tisolisté v lesním hospodářství ČR“ zpracovali vědci z VÚLHM, v. v. i., certifikovanou metodiku Modely pro výpočet nadzemní biomasy douglasky tisolisté v České republice, která

• podává přehled zahraničních modelů pro stanovení nadzemní biomasy douglasky tisolisté a ověřuje jejich použití v podmínkách ČR,
• poskytuje praxi spolehlivé modely pro výpočet nadzemní biomasy douglasky tisolisté parametrizované na datech z území ČR.

Použitelnost zahraničních modelů pro výpočet nadzemní biomasy douglasky z území České republiky testovali vědci na nezávislém souboru empirických dat z 33 vzorníků douglasky odebraných ve 4 oblastech ČR – Navarov, Opočno, Písek a Prostějov, reprezentujících široké rozpětí dendrometrických charakteristik (výčetní tloušťka 6,6–66,4 cm; výška 8,1–44 m) a stanovištních podmínek (11 porostů, nadmořská výška 255–670 m).

Pro celkovou nadzemní biomasu bylo testováno 15 modelů z oblasti Evropy a 18 modelů z oblasti Severní Ameriky. Relativní střední chyba odhadu, která vyjadřuje procentickou odchylku modelových hodnot od empiricky zjištěných hodnot biomasy, vychází pro tři nejlepší modely 10-12 %, což indikuje vysokou přesnost stanovení celkové nadzemní biomasy těmito modely. 

Druhým důležitým výstupem publikovaným v metodice jsou národní modely pro výpočet nadzemní biomasy douglasky tisolisté v České republice. Pro jejich odvození byla použita data z 33 vzorníků douglasky z území ČR. Jedná se o stejný soubor, na kterém byly ověřovány publikované zahraniční rovnice. Nové modely byly odvozeny pro celkovou nadzemní biomasu, biomasu kmene, koruny, větví a asimilačních orgánů. Rovnice slouží k výpočtu množství biomasy v kg sušiny.

Využití metodiky pro praxi přibližuje autorská dvojice Monika Vejpustková a Tomáš Čihák takto: „Metodika bude přímo využita v rámci Národní inventarizace lesů ČR při kalkulaci množství biomasy a při odvození zásob uhlíku pro douglasku tisolistou, která patří mezi hospodářsky důležité introdukované dřeviny a její zastoupení na území ČR v následujících letech bude pravděpodobně stoupat. Další uplatnění může metodika nalézt při stanovení množství uhlíku vázaného v biomase lesních porostů pro účely tzv. národních inventur skleníkových plynů, jejichž zpracování je součástí plnění mezinárodních závazků České republiky vyplývajících z Kjótského protokolu, tedy Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu z roku 1997. Modely pracují s rutinně zjišťovanými taxačními veličinami a mohou posloužit i v běžné lesnické praxi.“

Rovnice umožňují určit jak celkovou nadzemní biomasu, tak i biomasu jednotlivých komponent, tedy kmene a koruny. Biomasa koruny představuje při běžném způsobu hospodářského využití dřevní hmoty biomasu těžebních zbytků. Právě přesná kvantifikace biomasy těžebních zbytků je významná při kalkulaci odnosu živin z lesních ekosystémů při jejich energetickém využití a pro následné plánování revitalizačních opatření půd, jako jsou biologické či chemické meliorace.

Celou metodiku Modely pro výpočet nadzemní biomasy douglasky tisolisté v České republice si lze stáhnout zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2020/01/LP_3_2019.pdf

Kontakt na autory: Ing. Monika Vejpustková, Ph.D., Ing. Tomáš Čihák, Ph.D., VÚLHM, v. v. i., e-mail: vejpustkova@vulhm.cz, cihak@vulhm.cz