Klenot okresu pohlcuje les

Památkáři běsní, obyvatelé Perštejna nadávají, historici a architekti nechápavě kroutí hlavou. Trosky největšího a zřejmě nejstaršího hradu na okrese pomalu mizí v lesním porostu. Kořeny stromů rozrušují zdivo, podle památkářů hrozí rozpad a dokonce destrukce kulturní památky.

Ředitel Okresního muzea v Chomutově Stanislav Děd se před časem rozhodl s několika studenty pomoci památce alespoň úklidem kolem jejích zdí. "Některá místa byla totiž pro případné návštěvníky doslova nebezpečná," vysvětluje. Celý nápad prý ale narazil na neochotu lesáků. "K úklidu jsme dostali souhlasné stanovisko od památkářky z městského úřadu v Kadani, ve kterém dokonce stálo, že můžeme vyřezat stromy do deseti centimetrů tloušťky kmene," říká S. Děd. "Chtěl jsem se proto domluvit se zástupci Českých lesů, aby sem poslali někoho s motorovou pilou, protože sami bychom to nezvládli. Místní revírníci však nechtěli o řezání stromů ani slyšet."

Na pomoc si proto ředitel muzea přizval také odborníky ze Státního památkového ústavu v Ústí nad Labem. Ti po prohlídce okolí zříceniny konstatovali, že stromy opravdu kulturní památku ohrožují. "Nejkritičtější jsou stromy, které rostou na zdech. Narušují jejich celistvost, hrozí rozpad zdiva a tím v podstatě destrukce památky," říká památkář Miroslav Nový s tím, že ve většině případů jde o takzvanou náletovou dřevinu, tedy žádné ušlechtilé stromy. "Co mi však vadí nejvíc, jsou stromy spadlé na zeď, které ji zbytečně a neúměrně zatěžují."

Místní obyvatelé zase vzpomínají na dobu, kdy se památka pyšně tyčila do krajiny. "Ještě za první republiky byla z vesnice krásně vidět věž hradu, dneska už je ztracená ve stromech," říká jeden z obyvatel Perštejna, František Foltýn.

Lesní správce klášterecké správy Lesů České republiky Zdeněk Šobr opravdu s kácením stromů ve větší míře nesouhlasí a jako jeden z problémů uvádí peníze. "My bychom nebyli proti, kdyby si to udělali na vlastní náklady," prohlásil. "My ale máme svůj harmonogram prací a na ten máme rozpočet. Navíc je dost problematické z toho místa dřevo vůbec dostat." Na závěr našeho rozhovoru pak dodal, že se s ředitelem muzea ještě spojí. "Určitě se nějak domluvíme," řekl.

Podle chomutovského architekta Jaroslava Pachnera je však na okrese podobných případů daleko víc. "Jenom v okolí Klášterce nad Ohří jsou to třeba Lestkov nebo Šumná. Ty jsou v podobném stavu, zarůstají stromy a na kopcích už nejsou vidět." Okres tak podle něj pomalu ztrácí na historickém půvabu, který je tolik obdivován hlavně zahraničními turisty.