Jihomoravská Amazonie mizí pod motorovými pilami

Osamělý třistaletý dub je prošpikován dírami tak tlustými, že se do nich vejde prst. Vyvrtaly je larvy kriticky ohroženého tesaříka obrovského, který na většině míst v republice už vymřel. Stejný osud mu teď hrozí i v lužních lesích na soutoku Dyje s Moravou, kde v posledních desetiletích už klesl jeho počet o polovinu. Staré, mohutné duby, které nutně potřebuje k životu, pomalu odumírají. A ty stromy, které by se mohly stát jeho novým domovem, lesníci kácí a dřevo prodávají. V podobném ohrožení jako tesařík jsou i další brouci, pavouci, motýli - stovky vzácných druhů, které zatím žijí v tomto unikátním území.

Nejbohatší hmyzí oblast ve střední Evropě

Svým významem je možné území mezi Dyjí a Moravou připravnat k deštným pralesům, které sice tvoří jen asi sedm procent plochy zeměkoule, ale žije tam 60 až 80 procent všech živočišných druhů. A také jsou nemilosrdně káceny.

Lužní lesy na jihu Moravy jsou na tom v českém a středoevropském měřítku podobně - vyskytuje se tam nejvíce druhů hmyzu, který ke svému životu potřebuje právě stromy. Některé druhy žijí jenom zde, některé jsou na jižní Moravě nejpočetnější, takže tady mají nejlepší vyhlídky do budoucna.

"Z hlediska ochrany naší přírody je to naprosto klíčové území," říká o lužních lesích Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Akademie věd, který se v posledních měsících snaží dohodnout s místními lesníky, aby změnily svůj dosavadní způsob práce a kromě produkce dřeva mysleli více i na nenahraditelné živočišné a rostlinné druhy.

"Hraje se zde vysoká hra. V sázce je další zkracování seznamu druhů, které obývají Českou republiku," tvrdí Čížek, podle něhož se rozloha luhů kolem Dyje a Moravy už drasticky zmenšila a navíc se zhoršuje jejich kvalita odumíráním starých dubů či jilmů.

"Nepodaří-li se najít vhodné řešení, vyhynou až tři procenta hmyzích druhů. V některých čeledích jde až o pětinu druhového bohatství. To opravdu není málo. Zatím u nás vyhynulo asi deset procent hmyzích druhů," připomíná Čížek.

Lužní lesy

Oblast soutoku Dyje s Moravou se rozkládá jižně od měst Břeclav a Lanžhot

Má tvar trojúhelníka a rozloha je téměř 5 tisíc hektarů

Území tvoří komplex různého typu prostředí, kromě lužních lesů jsou zde paseky, nivní louky či staré osamělé duby

Celá oblast je protkána sítí kanálů, starých říčních ramen a tůní

Prostředkem území protéká říčka Kyjovka

Území je klíčové i pro ptáky a mnohé vodní a mokřadní živočichy. Žije zde třeba bobr, orel královský, orel mořský či čáp černý.

Nebojte se, za pár tu zase bude les

Rozsáhlá mýtina je ohraničena úzkou řadou vysokých stromů. Ještě před rokem tu stály vzrostlé duby a jasany, ale pak přišli dělníci s motorovými pilami a stromy se změnily na dřevo, les na palouk. "Až sem přijedete za tři roky, už tu budou takhle vysoké jasany," ukáže nataženou rukou dva metry od země Zdeněk Vícha z místní Lesní správy Židlochovice. "Tady se prostě těžit musí, už to mělo být vytěženo před deseti lety," dodává Vícha.

Lesníci nevidí na velkoplošném kácení, prodeji dřeva a na opětovném zalesňování rozsáhlých mýtin nic špatného. Argumentují tím, že postupují přesně podle lesního zákona i podle zadání svého vedení, a tím je ekonomické hospodaření. A zvěř si poradí - přesune se jinam. "I malé dítě ze základní školy ví, že obilí, když dozraje, je nutné ho sklidit a poorat pro další úrodu. A tak je to i s lesem," napsal v regionálním tisku lesník Jiří Netík z polesí Soutok. Však se hospodaření Lesního závodu Židlochovice v posledních letech dostalo po dlouhodobé ztrátě do kladných čísel.

Případ pro ekologickou inspekci

Lesníci tomu odborně říkají "obnovné bloky". Les na rozloze až dvou hektarů se pokácí, okolo se ponechá nepříliš široká řada stromů a jde se s pilou o kus dál. Některé nově vytvořené paseky se pak ještě "celoplošně připraví" pro nový les. To znamená, že těžká technika rozorá půdu po vykácených kmenech. Rozsekány na malé kousky jsou i pařezy a zbytky po poražených stromech. Pro některé druhy, například roháče obecného, který v některých státech severní a západní Evropy už vyhynul, tak mizí jejich přirozené prostředí.

"Ani se tu nenechají stát jednotlivé stromy, které by mohly sloužit jako nové útočiště vzácných druhů živočichů," připomíná Vladan Riedl ze Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava, která dokonce iniciovala u České inspekce životního prostředí šetření proti plošnému kácení v oblasti Pouzdřanská step - Kolby.

Odumřela už polovina "hmyzích domů"

Nedávný průzkum ukázal, že ze 439 dubů, které mohou fungovat jako domy pro živočichy, jich už více než polovina odumřela. Další stromy odumírají nebo jsou proschlé. Jen 14 procent je zdravých.

Lukáš Čížek z Entomologického ústavu tvrdí, že smyslem jeho aktivity není dosáhnout toho, aby lesníci v lužním lese už nepokáceli ani strom. Naopak. Ještě než se zde před pár staletími začalo s intenzivním lesním hospodařením, rostl mezi Dyjí a Moravou řídký les. A mezi stromy se pásl dobytek.

Má-li zdejší vzácná fauna přežít, musí se podle Čížka na některých místech původní řídký les zase obnovit. A to se někde bez kácení neobejde. Jenže se nesmí porazit prakticky všechno, jako se to dělá teď.

Šéf rezervace je exředitelem lesů

Čížek je přesvědčen, že by se sporům s lesníky předešlo, kdyby bylo nad všemi lužními lesy vyhlášeno chráněné území. Jenže všechny pokusy o rozšíření Chraněné krajinné oblasti Pálava od roku 1989 ztroskotaly. "Z lužních lesů jsou chráněna jen necelá dvě procenta území, zatímco jinde se intenzivně hospodaří," poznamenává entomolog Čížek. "Přitom z biologického hlediska má oblast na soutoku Dyje s Moravou charakter národního parku," dodává.

Lužní lesy jsou pouze součástí evropské soustavy NATURA 2000 a před pár lety zde vznikla Biosférická rezervace Dolní Morava, kterou zde vyhlásilo UNESCO. Jenže: Šéfem rezervace je Jan Vybíral, bývalý ředitel místního Lesního závodu Židlochovice. Vybíral se ještě jako lesník postavil proti rozšíření pálavské chráněné oblasti do lužního lesa. "Pan Vybíral bohužel na některé klíčové problémy stále nahlíží nikoli z ochranářského, ale z lesnického hlediska," tvrdí Lukáš Čížek z Entomologického ústavu.

Děkujeme lesníkům za jejich práci

A ředitel Vybíral se lesníků skutečně zastává. "To, že oblast Soutoku je jedinečná, je především výsledkem úsilí mnoha generací lesníků," napsal nedávno v odborném časopise Lesnická práce.

"Lesní hospodářství je dlouhodobě postaveno na principech trvalé udržitelnosti, což oceňují mnozí odborníci z celého světa," dodal. V Lanžhotském zpravodaji se Vybíral zase opřel do entomologa Čížka a jeho kolegů, kteří kritizují dosavadní hospodaření na území mezi Dyjí a Moravou.

"Jestliže někdo veřejně vyhlásí poplašnou zprávu o tom, že do několika let dojde ke zničení většiny starších porostů, pak je to velmi nezodpovědné. Lesní zákon už více než 250 roků přísně dbá, aby k něčemu podobnému nedošlo," napsal Vybíral. Připomněl, že les poskytuje obnovitelnou přírodní surovinu.

"Jestliže se v některé části lesního komplexu vytěží dospělý porost, má v jiných částech náhradu nejméně tak krásnou," uvedl Vybíral.

Zvrat: Lesníci nepokácí všechno

Minulý týden se přece jen ochranářům podařil zásadní průlom. Dohodli se s lesníky, že při těžbě dřeva nepokácí všechny stromy a pro živočichy ponechají takzvané solitéry - stromy, v nichž by mohly vzácné druhy dál žít. Základní rámec dohody zní: Na každých deseti hektarech vykáceného lesa zůstane sto solitérních stromů.

Lesníci se navíc chystají vysazovat nové duby, které by časem mohly také plnit úlohu hmyzích "příbytků". Kde přesně se duby vysadí a v jakém počtu, o tom se bude ještě jednat. "Nový solitérní strom vzniká více než sto let," upozorňuje Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Akademie věd.