Jak využít nebo omezit vegetativní zmlazování břízy

Strnady – 26. června – Přístup k bříze v hospodářské praxi se v posledních letech výrazně změnil, z původně nežádoucí dřeviny se postupně stala vítanou dřevinou s melioračním působením. Vysoká plodivost již od nízkého věku, snadné šíření semen větrem i rychlé odrůstání z ní dělá vhodnou dřevinu pro přirozenou i umělou obnovu na široké škále stanovišť. S rostoucím podílem břízy v našich lesích se bude zvyšovat zájem o její vhodné obhospodařování.

Kromě generativní obnovy se bříza snadno zmlazuje i vegetativně pomocí pařezových výmladků. Výmladnost zajišťuje přežívání a odrůstání jedinců při mechanickém poškození ve spodní části kmene nebo při náhlé změně podmínek prostředí.

Výmladky vznikají ze spících pupenů na bázi kmene. Díky využití stávajícího kořenového systému svým růstem v prvních letech převyšují růst jedinců generativního původu. Pařezová výmladnost bříz může působit v lesních porostech pozitivně i negativně.

Negativní vliv výmladnosti břízy souvisí s potřebou její redukce při obnově lesa a prvních výchovných zásazích. Bříza má ve smíšených porostech často výškový předstih před dřevinou cílovou. Vlivem zastínění a konkurenčního boje o světlo, vodu, živiny i prostor je růst cílové dřeviny břízou zpravidla zpomalen.

Při těsném kontaktu břízy a cílové dřeviny v korunovém prostoru může docházet i k mechanickému poškození výhonů cílové dřeviny pružnými větvemi břízy (ošlehávání). Podpora cílové dřeviny odstraňováním břízy vede k tvorbě výmladků, jejich opakované odstraňování zvyšuje náklady na obnovu a zajištění lesa.

Pozitivní vliv výmladnosti břízy souvisí s rychlým odrůstáním výmladků a produkcí biomasy. V severských státech představuje bříza obhospodařovaná ve formě nízkého lesa s cílem produkce energeticky využitelné biomasy alternativu k běžnému obhospodařování lesů.

Produkce biomasy březových porostů je zpravidla nižší než produkce ostatních rychle rostoucích dřevin, nejsou zde však rizika spojená s pěstováním nepůvodních druhů dřevin nebo jejich klonů. Také náklady spojené se zakládáním těchto porostů jsou zpravidla výrazně nižší díky schopnosti břízy se přirozeně obnovit.

Zájem o výmladkové lesy obhospodařované v krátkém obmýtí v posledních letech roste, kromě produkce biomasy je to zejména snaha o zachování biologické diverzity. V rámci střední Evropy však chybí poznatky o pařezové výmladnosti břízy a faktorech, které ji ovlivňují.

Poznatky o potenciálu pařezové výmladnosti břízy, růstu, produkci biomasy i možnostech její likvidace jsou použitelné nejen v lesním hospodářství. Lze je využít i kdekoliv jinde, kde výmladnost břízy omezuje zájem společnosti udržovat bezlesí (pozemky v okolí komunikací, produktovodů a další lokality). Volba vhodné techniky a termínu likvidace umožňuje snížit náklady nutné pro udržení bezlesí na těchto lokalitách.

Toto zajímavé téma, o němž není známo mnoho informací, zpracovali vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i., v certifikované metodice Vegetativní obnova břízy – potenciál a možnosti jeho omezení. Metodika vznikla při řešení projektu NAZV QK22020008 „Komplexní vyhodnocení plnění produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa u porostů přípravných dřevin“.

Metodika shrnuje současné poznatky o vegetativní obnově břízy pařezovými výmladky, informuje o růstu výmladků a jejich produkčním potenciálu. Zahrnuje také informace o postupech likvidace výmladků i rizicích spojených s výmladností v rámci prvních výchovných zásahů. Jejich aplikace umožní lepší rozhodování při využívání, nebo naopak odstraňování pařezové výmladnosti břízy.

Metodika dále poskytuje uživatelům informace o faktorech ovlivňujících pařezovou výmladnost břízy, potenciálu růstu a produkce energeticky využitelné biomasy v různých variantách hospodaření. Shrnuje také různé praktické postupy omezující její růstový potenciál.

Publikace Vegetativní obnova břízy – potenciál a možnosti jeho omezení je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2025/06/LP_14_2024.pdf

Autor: Ing. Jiří Souček, Ph.D., VÚLHM, v. v. i., Výzkumná stanice Opočno, e-mail: soucek@vulhmop.cz

Podle originálu zpracoval Ing. Jan Řezáč, VÚLHM, v. v. i., e-mail: rezac@vulhm.cz