Houbaři na úlovky teprve čekají. Je sucho, shodují se

Nerostou. Na tom se v těchto dnech shodnou mykologové i houbařští nadšenci. Po několika květnových dnech, kdy na Kolínsku k překvapení všech začaly vykukovat i hřibovité houby, se naděje houbařů zmenšila na minimum.

Způsobené je to jednak suchem, ale také obdobím, které pro růst hub není zrovna ideální. „Houby teprve začínají růst, navíc je dost sucho," uvedl mykolog Jan Kramoliš. Podle jeho kolegy, mykologa Jiřího Merty, houby nerostou dokonce ani v Polabí, kde lesy až zas tak vyschlé nejsou.

Lidé na Kolínsku obvykle míří do lesů v okolí Býchor nebo na Jelen. Oblíbené jsou také Kachní Louže nedaleko Radlic. Mnozí houbaři však vyráží i za hranici okresu. Lidé z Peček a okolí rádi zajedou na houby do blízkého Kerska a do okolí řeky Sázavy.

Na sousedním Kutnohorsku patří mezi houbaři oblíbené lesy v okolí Zbraslavic a Uhlířských Janovic. Tam se prý nyní sem tam v bukových hájích objeví pár kousků kovářů. Další oblíbenou destinací je také Semtěš a Zbýšov. „Já jezdím na houby do Semtěše, ale až tak v září, protože v tamních lesích rostou houby později. Třeba podhříbky, hříbky a babky," řekla Marie Jelínková z Horních Bučic s tím, že v létě jezdí na hřiby právě do okolí Zbýšova.

Ani Kutnohorsko ale nyní houbami nepřekypuje. „Když nějaké houby v těchto dnech přinesu, tak jenom proto, že znám přesná místa. Minulý týden jsem byl v lese dvě hodiny," uvedl vášnivý houbař Jan Vrbík z Nových Dvorů, který Deníku pravidelně posílá fotky svých úlovků. Na začátku června to byl například koš krásných křemenáčů.

O něco lépe jsou na tom houbaři na Benešovsku, kde houby rostou. Podle amatérského mykologa Pavla Morany jsou houby v lesích třeba na Vlašimsku. „Houby rostou již delší dobu. Vlivem sucha jsou to především ty hřibovité," uvedl amatérský mykolog. Zda by celkovou situaci v lesích změnil jednodenní déšť nebo dlouhotrvající, nedokáže mykolog říci. Záleží i na tom, jak dlouho sucho panuje či jak hluboko houba roste. Na Benešovsku jsou známé houbařské revíry například na Podblanicku, na Neveklovsku, u osady Lipka a v Posázaví jsou to třeba Hornopožárské lesy. Zvláštním místem pro růst hub je ale dozajista také okolí Blaníka. Zde rostou i nepůvodní druhy hub. Například Květnatec Archerův, který se k nám dostal z Tasmánie přes Francii. Ten je ale rozšířený po celé republice. „Tam, kde je na Podblanicku trošku vápenaté podloží, se v některých obdobích také vyskytují různé druhy teplomilných hřibů, které mají původní domovinu v nížinách kolem Labe a Vltavy. Začínají se tady objevovat vzácnější houby, které rostou v teplejším klimatu na jihu Evropy. Například psivka Ravenelova nebo bedla Badhamova," dodal Pavel Morana.

Tisk

Další články v kategorii Lesnictví

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info