Hojné kácení lesů kolem Peruce vedlo až k veřejné debatě

Zásadní rozdíl v názorech i zájmech projevila středeční veřejná diskuze občanů Peruce s ředitelem Lesů ČR, Lesní správy Litoměřice. Ředitele správy, jež sídlí ve Velemíně pod Milešovkou, pozvali představitelé obce.

"Lidé nás osočují z nezájmu o naše lesy, proto jsme se rozhodli pro veřejnou debatu, jíž se mohli zúčastnit všichni zájemci z městečka," řekla perucká místostarostka Helena Halamová.

Lesní revír Peruc spravuje revírník Václav Bureš. Revír začíná právě na Peruci a patří do něj lesy a háje až k Lounům a část CHKO České středohoří. Zástupci lesní společnosti, kteří pro státní správu a podle jejích pokynů v lese provádějí těžbu, ujistili lidi v sále, že žádné z pravidel, která kontrolují i pracovníci referátu životního prostředí Okresního úřadu Louny, nebylo při hospodaření v lesích kolem Peruce porušeno.

Mezi lesy, jež městečko obklopují, je i padesát hektarů obecních, zbytek patří státu. Přesto však vysvětlení ředitel lesní správy obyvatele Peruce málo uspokojilo.

"Zdá se, že v předchozím desetiletí se kácení poněkud opomnělo a nyní se nám všem zdá, že lesů kolem obce padá příliš mnoho," zformuloval starosta Peruce Josef Vilhelm stanovisko a pocity většiny přítomných. Nicméně, lesní správa má svá pravidla.

"Vzdali jsme se státních dotací a musíme být soběstační," vysvětlil podstatu problému ředitel V. Šír. Se svými posluchači si vzájemně vyjasnil, co je tzv. mýtní zralost porostů, kdy stromy už přestávají přirůstat a kdy naopak už vysokým stářím dřevo ztrácí na kvalitě. Lesy pak je musí prodat jako palivové, což pro ně představuje výrazné finanční ztráty.

Nejsmutnější mezi účastníky besedy byly obyvatelky Lesní ulice.

"Měla jsem dříve les za plotem, ale teď se podívám z okna a vidím holou pláň," stěžovala si jedna z nich. Ujištění odborníků, že les se sází pro vnuky, je sice pravdivé, ale pro účastníky besedy, kde dominovali padesátiletí mezi několika mladými, je to slabá náplast.

Řešení nejpalčivějšího problému, kácení na Malalech, jež navazuje na Lesní ulici, by mohla přinést směna lesa.

"Jde o část lesa, jež před zahájením těžby sloužila jako vycházková a odpočinková zóna,"

vysvětlila Halamová. Podle pamětníků tady vedla lesem souběžně se silnicí cesta, na níž byla odpočivadla s lavičkami, chodili sem důchodci nebo maminky s kočárky.

"Výměnu části státního lesa za obecní zákon umožňuje," připustil L. Šír. Dodal, že nelze měnit hektar za hektar, ale směrodatná je cena porostu, stanovená úředním odhadem. K tomu je nutná hromada povolení.

"Navrhneme toto řešení zastupitelstvu," ujistila H. Halamová. Pokud už musí lesy kolem podléhat schválenému režimu, bude pro všechny jistě lepší, když obec část lesa, vzdálenější od městečka vymění se státem za tu, jež bezprostředně přiléhá k domům. Tam pak už o kácení a celém režimu hospodaření bude rozhodovat obec. Podobně řídí režim ve svých 35 hektarech lesa například Obecní úřad v Domoušicích a sklízí obdiv všech návštěvníků této části Podlesí.