Expanze vzácných opeřenců. V Českém Švýcarsku hnízdí krutihlavové obecní

Vítali ptačí zpěv, přivítali i zajímavého opeřence. Na území Ptačí oblasti Labské pískovce v Národním parku České Švýcarsko ornitologové stále častěji pozorují krutihlavy obecné. Méně známí příbuzní datlů jsou přitom v Českém Švýcarsku vzácným druhem.

Krutihlava obecného vede Červený seznam ČR jako zranitelný druh. Správa národního parku ale přesto zaznamenala zhruba deset hnízdících párů. „Jednoho krutihlava se nám podařilo okroužkovat během nedávné akce pro veřejnost nazvané Vítání ptačího zpěvu. Účastníkům jsme tak přiblížili metody ornitologické práce, kdy kroužky napomáhají získávání podrobností o životě ptačích druhů. Ty pak můžeme cíleně využít k jejich ochraně a zlepšování podmínek pro život,“ uvedl ředitel správy parku Pavel Benda.

Nebylo to poprvé, co krutihlav uvázl v síti odborníků, aby byl okroužkován a poté opět vypuštěn. „Teď, když ho ornitologové vnímají častěji, zaměřili se na něj, kroužkují ho a snaží se ho i nějakým způsobem podpořit,“ vysvětlil mluvčí správy parku Tomáš Salov. Do poloviny května se ornitologům podařilo okroužkovat několik dalších krutihlavů i na jiných lokalitách v Ptačí oblasti.

Zimují v Africe

Na rozdíl od datla, který potravu dobývá z kmenů stromů, se krutihlavové živí lépe dostupným hmyzem. Sbírají mravence a jejich larvy a vyžadují proto nízké nepříliš zatravněné porosty, kde se k potravě snadno dostanou. Podle Tomáše Salova se tak do Českého Švýcarska zřejmě šíří v důsledku rekultivace výsypek kolem někdejších hnědouhelných dolů na Ústecku, kde jsou hojní.

„Když je jich někde hodně, tak musí někam expandovat. A my na to reagujeme tak, že jim pro to děláme podmínky. Kolegové vyvěsili dvacet budek na vhodných stanovištích a teď se budou dívat, jestli je krutihlavové osídlili. A pokud ano, tak by okroužkovali i mláďata,“ doplnil Salov.

Krutihlav obecný je jediným tažným šplhavcem v republice, zimuje převážně v Africe. Na hnízdiště u nás přilétá na přelomu března a dubna a opouští je už od poloviny srpna. Je jen o něco větší než vrabec, pro nenápadné zbarvení je spíše obtížně pozorovatelný. Nejsnáze jej prozradí charakteristické naříkavé volání.

Jméno podle krku

Méně známý příbuzný datlů, strakapoudů a žlun dostal jméno podle svého ohebného krku, kterým dokáže otočit o 180 stupňů. Pokud se krutihlav cítí ohrožený, natáhne krk a otáčí hlavou, čímž se snaží nepřítele zastrašit. Stavy těchto ptáků se v západní a střední Evropě snižovaly od počátku 20. století.

Autor: Jitka Vepřovská