Drobné zvěře rapidně ubývá

Zima, nezima, do terénu musí v těchto mrazivých dnech i myslivci. Jednou z jejich povinností je totiž dokrmování zvěře. Václav Petráněk z Mysliveckého sdružení Žlunice vyráží do lesa dvakrát týdně. "Není sníh, a tak všechno nosíme na zádech. Do krmelců a zásypů doplňujeme seno, pšeničnou, žitnou a ječmennou zadinu, zvířatům dáváme i sůl," vysvětluje zkušený nimrod.

Padesátiprocentní ztráta

Zoufalý je ze současného poklesu stavu drobné zvěře. Na Žlunicku je to za poslední rok přibližně padesátiprocentní ztráta. "Ubývá zajíců, bažantů, a koroptve už u nás téměř nejsou," posteskl si Václav Petráněk. Když přijde ke krmelcům doplnit zásoby, většinou ani nejsou vyprázdněné. Příčinu v poklesu stavu drobné zvěře vidí v nulové přirozené potravinové nabídce, nadměrné chemizaci a ochraně predátorů, kterými jsou liška, jezevec, káně, mývalovec i krkavec. MS Žlunice, které obhospodařuje 650 hektarů, zaznamenalo vloni v únoru v honitbě 51 kusů srnčího a 36 zajíců. Letošní sčítání se uskuteční do tří týdnů.

Jiří Vích z mlázovického spolku dokrmuje lesní zvěř třikrát týdně. "Našlapu tak minimálně dva kilometry, nosím zvěři seno a jádro. Nyní jsme podávali také léky na odstranění parazitů. Mrazy jsou extrémní, ale například srnčímu víc vadí vysoká sněhová pokrývka a vlhkost. Zajíců i bažantů ubývá, udržet je v přírodě je složité," přiznává i on.

"Taky nám je zima, ale dokrmovat musíme. Ideální pro zásobování je čas kolem oběda, kdy zvěř odpočívá a nerušíme ji," dodává Jiří Vích. V průběhu posledních dvou let dochází v řadě honiteb nejen k výrazným poklesům drobné zvěře, ale i stavů srnčího. Honitby, které tyto informace zatím poskytly, se nachází v různých částech České republiky a v různých typech honiteb od lužních lesů jižní Moravy až do podhůří Krkonoš a Krušných hor.

Filosofie myslivců

Lov lze chápat pouze ve spojení s činností zaměřenou na zachování a racionální chov zvěře, opírající se o vědecké poznatky. Myslivec musí znát a zvažovat důvody své činnosti, respektovat zachování biologické rovnováhy, být aktivním ochráncem přírody a všech jejích součástí. Lov slouží a ospravedlňuje se jen tam, kde přispívá k udržení rovnováhy v přírodě. Lov dává člověku možnost usmrcovat zvěř. V důsledku toho se stává i velkou lidskou zodpovědností. Myslivec musí přísně dodržovat a zachovávat etiku lovu. Lov není přípustný bez specifického zákonodárství. Bez dodržování zásad není člověk myslivcem, ale pytlákem.