Divoké šelmy se vrací do Česka. Vlků přibývá, objevují se i medvědi, rysům ale hrozí vyhynutí

V Česku žije přibližně sedmdesát až osmdesát rysů a až tři desítky vlků, medvědi se zatím do našich hor zatoulají pouze výjimečně. Nejlépe se přitom šelmám daří na Šumavě a v Beskydech. Zatímco populace vlků se u nás v posledních letech rozrůstá, rysům může v budoucnu opět hrozit vyhynutí, a to především kvůli pytlákům. Část z nich navíc končí pod koly aut. 

Nejlépe se v českých lesích vede v současnosti vlkům. Jejich populace se u nás rozrůstá zejména v posledních pěti letech. České televizi to řekl Miroslav Kutal z Hnutí DUHA s tím, že podle odhadů žije v Česku aktuálně mezi dvaceti až třiceti vlky. 

Ochránci přírody letos zaznamenali, že vlci měli mláďata v Ralsku, Broumovsku, Krušných horách a na severu Čech. Osamocené šelmy žijí ale také v Beskydech, Javorníkách, Bílých Karpatech nebo v Krkonoších. 

V posledních letech se vlci objevují i v oblastech, které jsou blízko lidských obydlí. Od roku 2014 žila vlčí smečka na Kokořínsku nedaleko Máchova jezera a letos v dubnu srazilo jednoho z jejích potomků auto poblíž Mladé Boleslavi.

Na výskyt vlků v našich lesích má velký vliv to, jak se jim daří v sousedních zemích. Jejich populace se u nás začala výrazně rozšiřovat poté, co Polsko nedávno zavedlo větší ochranu těchto zvířat.

Kutal se domnívá, že vlci budou v Česku přibývat i v příštích letech. „Dá se očekávat, že populace bude růst,“ uvedl s tím, že podmínkou ale je, aby se podařilo předejít konfliktům s chovateli hospodářských zvířat, které vlci ohrožují. Stát by jim měl podle něj zajistit vhodné podmínky, aby se na návrat těchto šelem připravili.

Poddruhy vlka

• Na světě se v současnosti vyskytuje kolem deseti poddruhů vlků, pět v Americe a pět až osm v Eurasii.

• V Evropě nejčastěji žije vlk obecný euroasijský (Canis lupus lupus), v Itálii před 18 tisíci lety vznikl poddruh vlka, který se částečně odlišil od zbytku populace (Canis lupu italicus). V oblasti Karélie zase žije vlk sibiřský (Canis lupus albus).

Rysům hrozí vyhynutí 

I když je v Česku rysů více než vlků, jejich počet v posledních dvaceti letech stagnuje. Podle Kutala to mají na svědomí pytláci i dopravní infrastruktura. Počet rysů, kteří se k nám začali vracet od padesátých let 20. století, dosáhl maxima v polovině devadesátých let. Tento druh šelmy ale myslivci podle Kutala často vnímají jako škodnou, a proto jeho populaci tehdy snížili na polovinu. Pokud bude v příštích letech tento trend pokračovat, je možné, že u nás rysi vyhynou, upozornil Kutal.  

Celkem tak u nás v současnosti žije sedmdesát až osmdesát rysů, z toho většina na Šumavě. Druhou nejoblíbenější destinací těchto šelem jsou pak Beskydy. „V Beskydech žije deset až dvanáct rysů,“ uvedl Kutal s tím, že po jednom zvířeti žije také v Krušných a Jizerských horách a v Moravském krasu.

Medvědi v Česku v současné době téměř nežijí. Jedinou oblastí, kde se občas objeví, je slovenské pohraničí, kde se může pohybovat jedno až dvě zvířata. Zvěsti o tom, že se medvěd na konci letošního června pohyboval v Krkonoších, se nepodařilo prokázat, uvedl Kutal.  Podle něj nelze ani s jistotou odhadnout, zda se k nám tento druh šelmy v blízké budoucnosti vrátí. I na medvědy totiž část českých myslivců nahlíží jako na škodnou.

V minulosti obývaly divoké šelmy české území zcela běžně. Během 17. a 18. století je ale lidé svým pronásledováním a kácením lesů téměř vyhubili. Na Šumavě a v Beskydech se tato zvěř udržela o něco déle.

Vracet se na české území velké šelmy začaly až ve druhé polovině 20. století, a to díky lepší ochraně na Slovensku, kvůli pozitivnějšímu postoji veřejnosti k divokým šelmám a v neposlední řadě také proto, že lidé přestali tak intenzivně využívat horské oblasti k průmyslu. 

První rysi se do Beskyd přirozeně vrátili ze Slovenska po druhé světové válce. Medvědi se v českých lesích znovu začali objevovat přibližně o dvacet let později a od 90. let v Beskydech opět žijí i vlci. Na Šumavě byla situace odlišná a návrat šelem, především rysů, se uskutečnil uměle – prostřednictvím zvířat, které lidé odchytili na Slovensku.

Současný návrat divokých šelem do české přírody kopíruje celoevropský trend. Nejrozšířenější jsou tato zvířata ve Skandinávii, Karélii nebo například v Pobaltí. Zejména medvědům se daří i v sousedním Slovensku, kde jich podle odhadů žije až dvanáct set.

Setkání se šelmami v přírodě je vzácné

Podle kurátorky chovu savců z brněnské zoologické zahrady Doroty Gremlicové je nepravděpodobné, že člověk v lese divoké šelmy potká. Rysi, vlci i medvědi jsou totiž velmi plachá zvířata a lidské přítomnosti se vyhýbají.  

Pokud ale ke kontaktu přece jenom dojde, měli bychom se radovat, uvedla Gremlicová. „Vlky i rysy mají často problém spatřit i výzkumníci,“ vysvětlila s tím, že v této situaci je nejdůležitější zachovat klid a zvíře nevylekat. 

V případě, že se turista chystá jít do oblasti, kde se pohybují medvědi, je důležité, aby mluvil, zdůraznila Gremlicová. Svým hlasem totiž plachého medvěda upozorní na svou přítomnost a vyhne se tak nebezpečí možného konfliktu. I pokud člověk medvěda potká, neznamená to, že na něj zaútočí. Většina takových setkání podle serveru Šelmy.cz  totiž končí útěkem medvěda.

Oproti tomu mnohem nebezpečnější je setkání s velkými šelmami, které utečou například z kontaktních zooparků. I v tomto případě by ale lidé neměli panikařit, křičet ani utíkat, ale pomalu ustupovat a případně zvíře oslovit klidným hlasem jako psa. 

Autor tev, kar

zdroj: ČT24, Šelmy.cz, Hnutí DUHA, iDnes.cz