Divoká prasata jsou agresivnější, přesto před člověkem raději utečou
09.03.2017 | Denik.cz
Drsné zážitky, které mají za sebou obyvatelé okrajových částí Prahy, když prchali před divokými prasaty hledajícími snadno dostupnou potravu kolem popelnic, naštěstí obyvatelé Benešovska nemají.
Přesto už i například na Voticku a u Benešova zděšení lidé volali na pomoc policisty. Obě události měly stejný základ i výsledek. „Jednalo se jen o paniku. Na místě jsme nic řešit nemuseli," prozradil velitel votických strážníků Luboš Bindl.
Na Benešovsku divokých prasat, podle jednatele Okresního mysliveckého spolku Benešov Vojtěcha Poslušného v posledních letech výrazně ubylo. Především díky poměrně intenzivnímu odstřelu. I tak je v naší krajině divokých prasat stále dost a páchají škodu zemědělcům.
„Je to především proto, že na polích zemědělci pěstují především řepku a kukuřici," míní Vojtěch Poslušný. „Všechno kolem je žluté. Prasata jsou v řepce a pak přelezou do kukuřice," připomněl myslivec s tím, že v těchto zemědělských kulturách se divočáci velice špatně loví, protože je tam není vidět.
Snahu ekologů, kteří by do boje proti divočákům rádi „nasadili" jeho prakticky jediného možného predátora, vlka, jako reálnou Vojtěch Poslušný nevidí. Důvod je prostý. Vlk by podle zkušeného nimroda šel nejdříve po snadnější kořisti. Například srčí nebo dančí zvěři. Teprve v případě, že by neměl co žrát, přibral by na jídelníček i divočáka. Na jeho ulovení ale i vlk potřebuje posilu, smečku. Jenže v Česku žijí vlci zatím spíš jen jako samotáři, než v komunitě čítající více jedinců. Navíc vracejí se především do hor, tedy oblastí s menším zalidněním.
Problém případného konfliktu mezi člověkem a divokým prasetem ale není fantazií. Spočívá především v tom, že lesy, přirozené životní prostředí divoké zvěře, stále častěji vyhledávají lidé k relaxaci a ruší tím jejich klid. A přes to, že jsou prasata také hodně inteligentní tvorové a lidem obecně se snaží vyhnout, někdy k tomu ani nemusejí dostat šanci. To v případech, kdy si s sebou člověk do lesa vezme psa a nemá ho na vodítku.
„Prasata jsou agresivnější, než bývala. Přesto zdravé, nezraněné prase před člověkem raději uteče. Pes volně pobíhající lesem je ukázkou nezodpovědnosti člověka," dodal jednatel Okresního mysliveckého spolku Benešov Vojtěch Poslušný.
Autor: Zdeněk Kellner
Další články v kategorii Lesnictví
- Těžba dřeva z lesů v Moravskoslezském kraji loni narostla o 9,3 procenta (13.06.2025)
- Péče o porosty přípravných dřevin přináší pozitivní efekty (13.06.2025)
- Zabránit odlesňování půdy má pomoci novela, kterou Senát schválil (12.06.2025)
- Senát schválil prodloužení lhůty pro obnovu lesů ze dvou na pět let (11.06.2025)
- Nové meandry a tůně: v Pošumaví vrací Lesy ČR vodu do krajiny (11.06.2025)
- Desítky “ostrovů obnovy přírody“ představují Lesy České republiky (09.06.2025)
- ČSÚ: Těžba dříví loni klesla a vzrostla přirozená obnova lesů (06.06.2025)
- Vědci doporučují využít modřín při vícefázové obnově lesa na kalamitních holinách (05.06.2025)
- Správa KRNAP otevřela turistické cesty uzavřené na jaře kvůli ochraně tetřívka (04.06.2025)
- Jakmile se kůrovec rozšíří, je pozdě - společnost Spacetrees přichází se službou satelitní detekce napadení porostů lýkožroutem smrkovým (03.06.2025)