Deště probudily podhoubí a po letech znovu rostou

Oproti minulé sobotě, kdy jsme si poprvé povídali o houbách s nadšeným houbařem-mykologem Petrem Knápkem, se počasí umoudřilo. Příroda se dočkala dalšího přídělu vody, a tak výprava za houbami do našich lesů už bude jistě zajímavější.

Jak hodnotí uplynulé dny z pohledu houbaře Petr Knápek? „Já nyní hodně jezdil za houbami do našich hor, na Šumavu do Krkonoš, a tam je to opravdu úžasné. Ve velkém tam rostou hřiby. Ale podobně se začíná růst hub rozjíždět i v našem kraji. Praváky rostou nejen v mladších porostech, ale začínají se objevovat i ve starších porostech. A jestliže předminulý týden zkušený houbař nacházel zhruba dvacet jedlých druhů, nyní je to až padesát,“ shrnul mykolog s tím, že mezi houbaři nejoblíbenější houba, tedy hřib smrkový, začíná vykazovat příznaky první růstové vlny. Co to znamená? Že už brzy můžou hřiby vyrazit ve velkém množství a začínají růst i v nižších nadmořských výškách, i když, kopce to zatím jistí. 

„Najdeme také oblíbené křemenáče a hlavně, začíná klesat červivost hub. Předpokládám, že obdobná situace jako na horách, bude už tedy i v nižších polohách, kam jsem se v uplynulých dnech nedostal,“ říká houbař a pochvaluje si, jak každým rokem přibývá druhů, které rostly vzácněji anebo vůbec.

„Lesy se vzpamatovávají z minulosti, kdy je trápily kyselé deště. No, a pokud je v dobré kondici strom, je v lepší kondici i to podhoubí, co je na něm závislé… Lesy se nyní po deštích tváří veseleji. Včera jsme viděli smrčinu plnou krásných, i když nejedlých hřibů kříšťů a hřibů žlučníků.

Lesníci také mnohde využívají třeba břízy k vylepšení podmínek pro ostatní dřeviny třeba kvůli zastínění, no a pod nimi tak můžeme sbírat další druhy hub, jako jsou kozáci a křemenáče,“ doplnil Petr Knápek a ještě připomněl, že mezi druhy, které se znovu zabydlují v lesích ve větší míře oproti nedávné minulosti, jsou třeba oblíbené lišky.

Autor: Redakce