CO OVLIVŇUJE VITALITU DUBU NA STŘÍDAVĚ VLHKÝCH PŮDÁCH?

Od poloviny osmdesátých let se dramaticky zhoršil zdravotní stav dubových porostů. Příčiny se snaží vyzkoumat početné skupiny odborníků. Dosavadní výsledky jejich prací vedou k závěru, že jde o komplexní chorobu, jejíž průběh mohou na různých stanovištích významně ovlivnit rozdílné faktory. Výzkum probíhá mj. na střídavě vlhkých a vysýchavých půdách a zhoršení zdravotního stavu se v tomto případě vysvětlovalo škodlivým vlivem přísušků. Ty se však dostaví jen občasně (podobně jako řada jiných dosud zkoumaných faktorů), a proto je žádoucí zkoumat také trvalé vlivy, které mohou bránit regeneraci dočasně oslabených dubů. Protože výzkumníci zjistili u odumřelých dubů degeneraci kořenů ve zhutnělé povrchové vrstvě půdy, založili k podrobnějšímu objasnění této otázky v rámci výzkumného projektu "Diferenční diagnostika příčin odumírání dubu” metodicky náročný výzkum vztahů mezi provzdušením půdy, prokořeněním a vitalitou dubu. Realizuje se na výzkumných plochách bádensko-würtenberského výzkumného ústavu, a to v 38 porostech dubu zimního, letního a směsi obou druhů. Pracovní hypotéza vychází z předpokladu, že zhutnělá povrchová vrstva půdy může bránit dýchání kořenů, tj. výměně kyslíku a CO2. Kořeny se pak nemohou normálně vyvíjet a nestačí zásobovat nadzemní část stromů vodou a živinami.

Výsledkem výzkumu bylo zjištění, že je provzdušení půdy, vyjádřené koeficientem difuze plynů mezi půdou a atmosférou, mnohem příznivější u zdravých dubových porostů oproti oslabeným porostům, a že to odpovídá hustotě jemných kořínků v povrchové vrstvě půdy (až do hloubky mezi 70 a 80 cm).

Dub byl dosud považován za jednu z dřevin, které jsou vhodné pro zalesnění střídavě vlhkých a vysychavých půd. Výzkum svědčí o tom, že to nemusí platit obecně. Ke snížení vzdušnosti těchto půd může navíc přispět zvýšení jejich kyselosti a pojíždění těžkými mechanizačními prostředky. Další výzkum těchto otázek je aktuální.

AFZ - Der Wald 25/2001, Čk

Lesnická práce č. 4/2002