Česko a Rakousko se dohodly, jak s kůrovcem na společné šumavské hranici

Český ministr životního prostředí Ladislav Miko a jeho rakouský kolega Nikolaus Berlakovich dnes ve Vídni podepsali společnou dohodu o ochraně lesů na společné hranici v Národním parku Šumava.

„Dohoda vychází z diferencovaného managementu lesních ekosystémů na obou stranách hranice. Jejím cílem je maximálně omezit riziko šíření kůrovce a zároveň zajistit účinnou ochranu přirozených procesů v lesích národního parku,“ vysvětluje ministr životního prostředí Ladislav Miko.

„Klíčové je, že jsme se dohodli na pravidelném společném česko-rakouském monitoringu stavu lesa, jeho přirozené obnovy i vývoje populací lýkožrouta,“ vysvětluje náměstek ministra životního prostředí František Pelc. „Rakouská strana se v dohodě zavázala, že v částech hospodářských lesů, přiléhajících k nejcennějších zónám národního parku, vyhlásí do 1. 5. 2010 zvláštní režim, který zajistí, že zásahy proti kůrovci nepovedou k holinám, které by otevřely šumavské lesy síle větru. Takový režim už Rakušané vyhlásili v oblasti Trojmezné, do 1. května by měli obdobný režim vyhlásit i v oblasti Smrčiny,“ dodává náměstek Pelc.

Na české straně budou zásahy diferencované s ohledem na fakt, že tu nejde o lesy hospodářské, ale o lesy národního parku, jejichž cílem není produkce dřeva, ale ochrana přírodních procesů a lesního ekosystému jako celku. Ve vymezených oblastech podél hranice byl stanoven ochranný pás, široký 200 metrů, kde se bude proti kůrovci efektivně a účinně zasahovat různými způsoby, odstupňovanými s ohledem na ochranu ekosystémů. Půjde vždy o nedestruktivní metody. V pásu bude aplikován postřik přirozeným nepřítelem kůrovce, houbou Beauvaria bassiana, napadené stromy budou případně asanovány loupáním nastojato, v případě polomů a vývratů budou padlé stromy rovněž oloupány. V oblasti horských smrčin v nejvyšších partiích hraničního hřbetu Trojmezné, která patří z hlediska ochrany přírody k nejcennějším územím národního parku, zůstává.režim plně bezzásahový.