Červen v myslivosti

V červnu jsou sady a louky plné mláďat spárkaté i drobné zvěře i dalších volně žijících živočichů. Spatřit můžeme srnčata, kolouchy, mladé zajíčky, bažantí či koroptví kuřata a mláďata většiny našich pěvců. Právě mláďata jsou nejvíce vystavena predačnímu tlaku a negativního působení člověka. Bachyně vodící selata se vyhýbají kontaktu s člověkem, při náhodném setkání však tvrdě hájí své potomstvo. Důležitý je v tomto období především klid v honitbě. V červnu mohou vznikat velké škody na zvěři při kosení pícnin a travních porostů, které představují v daném období pro zvěř ideální krytové a klidové místo. Myslivci po dohodě se zemědělci vyhánějí zvěř před sklizní pícnin a zachraňují jí před jistou smrtí pod rychlými širokozáberovými sklizňovými stroji. K tomu využívají lovecky upotřebitelných psů, kteří dokáží nalézt čerstvě nakladená mláďata i hnízda na zemi hnízdících ptáků. Většina žacích strojů není vybavena plašiči zvěře, které jsou ze zákona povinnou výbavou. Nové žací stroje i traktory jsou tiché, proto je nutno předcházet masakrům zvěře vyhnáním myslivci před sečením luk. Ohrožena jsou zejména mláďata, které nemohou před rychle jedoucí mechanizací uniknou.

Majitelé lesa vyčíslují škody na lesních kulturách do 20. června, což je dáno vyhláškou MZe č. 55/1999 Sb. Je vhodné, aby majitel lesa při kvalifikaci a kvantifikaci škod přizval zástupce uživatele honitby. Škody na zemědělských porostech jsou kvantifikovány a uplatňovány do 20 dnů od doby, kdy škoda prokazatelně vznikla. Pokračuje lov průběrných srnců I. věkové třídy. Je vhodné odlovit také srnce II. a III. věkové třídy, kteří jsou do chovu nežádoucí a není vhodné, aby se dostali do říje. Při pobytu k přírodě se chovejme ohleduplně. Při objevení mláďat zvěře je nutno se co nejrychleji vzdálit od místa nálezu. Pohlazení může přinést zajíčkům, kolouškům i srnčatům smrt, protože je matka již nemusí přijmout. Příroda je plná mláďat, což by si měli uvědomit i vyznavači adrenalinových sportů, zejména motokrosaři a čtyřkolkáři, kteří bezohledně využívají přírodu jako motokrosovou dráhu, zatímco morokrosové dráhy zejí prázdnotou. Majitelé psů musí mít svého čtyřnohého kamaráda vždy na vodítku, což chrání nejenom volně žijící zvířata, ale i samotného pejska před zaběhnutím či zraněním. Červnová příroda štědře nabízí možnosti pro pozorování jejích krás. Vstupujme proto do přírody tiše a s pokorou, abychom mohli odcházet s poznáním, občerstveni její rozmanitostí. Kdo toto dokáže, je v přírodě vítaným hostem.

ČERVEN JE MĚSÍCEM MYSLIVOSTI

KLADENÍ MLÁĎAT A DODRŽOVÁNÍ KLIDU V HONITBÁCH

Červen je měsícem myslivosti a ochrany přírody. To proto, že příroda je v tomto období plná mláďat, která si zaslouží naši ochranu.

To přináší hodně starostí nejen pro mysliveckého hospodáře, ale i pro mysliveckou stráž, která by, zejména v této době, měla být v honitbě skoro každý den. Veřejnost by měla být citlivě upozorněna, že bezohledné rušení zvěře a volné pobíhání psů je v tomto období velmi škodlivé. Kojícím matkám i mláďatům hrozí bezprostřední nebezpečí zadávením, protože mají zhoršenou schopnost unikat. Psi a kočky ruší na zemi hnízdící ptáky, kterým se při častějším vyrušování snižuje líhnivost vajec či hnízda zcela opouštějí.

Zároveň je nutné upozornit veřejnost, že pokud někdo nalezne opuštěné mládě na louce či v blízkosti lesa, měl by ho ponechat na původním místě a co nejdříve se nejkratší cestou vzdálit od tohoto místa, aby nezanechal pachovou stopu v blízkosti mláděte. Pokud se bude mláďat dotýkat, může ho svým chováním odsoudit na smrt, protože ho matka již nemusí přijmout. Příroda je v tomto směru velmi krutá a chyby člověka jsou již nenapravitelné, a proto bychom se k mláďatům zvěře měli chovat obezřetně. Myslivci v tomto směru vyvíjejí maximální aktivitu při informování veřejnosti. V obcích je vyvěšován leták s názvem „Nesahejte na nás“, na kterém je vysvětleno proč není vhodné se mláďat dotýkat či si je dokonce jako opuštěná odnášet domů.

Většina spárkaté zvěře klade mláďata, objevují se druhé vrhy zajíců, bažanti vodí kuřátka. Na této mladé zvěři dovedou udělat citelné škody jak toulaví psi, kočky, krkavcovití i dravá zvěř. U jelenů dochází k vyzrávání paroží, daňkům teprve paroží roste. Srnci hájí své teritorium a pravidelně obcházejí hranice svého teritoria a zanechávají pobytové stopy (hrabánkování, strouhání stromků), aby zvýraznili svoji přítomnost. Na přítomnost soka i člověka reagují silným bekavým zvukem (připomínající štěkání), který můžeme zaslechnout prakticky kdekoliv v přírodě. Pokud zjistí srnec vetřelce (slabšího srnce) ve svém teritoriu, okamžitě ho vyžene za hranice svého území.

PRÁCE MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE

Myslivecký hospodář v každé honitbě by měl oslovit uživatele zemědělských pozemků a domluvit s nimi spolupráci při sklizni pícnin tak, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám na zvěři. Současná kosící technika pro sklizeň píce využívá vyšší rychlosti (10 až 30 km/h), má široký záběr 2 - 9 m a je tichá. Mnohdy navíc mechanizace sklízí plochu od okrajů ke středu, což je špatně a nedává možnost zvěři častěji se vyskytující na okrajích pozemku uniknout. Při kombinaci těchto faktorů zvěř vyskytující se na sečené louce prakticky nemá šanci, aby se všechna bez úhony dostala do bezpečí a dojde k masakru, který je škodou jak pro zvěř, tak pro kvalitu sklizené píce.

Plašiče zvěře jsou sice povinnou výbavou sklizečů píce, avšak ve většině případů tato povinnost není dodržována. Proto zůstává nejúčinnější metodou zabránění škod na zvěři vyhánění zvěře z porostů před sečením přímo myslivci s pomocí lovecky upotřebitelných psů. Uživatelé pozemků by měli informovat myslivce o plánované sklizni pícnin, aby mohli zajistit projití porostů a vyhnání zvěře za pomoci lovecky upotřebitelného psa, který dokáže bez problémů nalézt i čerstvě nakladená mláďata, která následně myslivec dopraví zabalené v chomáči trávy do bezpečí. Tímto způsobem lze zachránit i snůšky na zemi hnízdících ptáků, které by jinak sklizňová technika zničila. Protože po přemístění hnízda nemusí dojít k úspěšnému obnovení hnízdění, je lépe vajíčka z nalezených hnízd umístnit do líhní a kuřata následně odchovat a zpětně vypustit do honitby.

Uživatel pozemku by měl těsně po vyhnání zvěře zahájit sklizeň a to vždy směrem od středu k okrajům, aby zbylá zvěř měla šanci uniknout do bezpečí.

Myslivecký hospodář vede evidenci o ulovené zvěři, rozdělení zvěřiny a o vydaných plombách. Podle dohody s pověřeným úřadem, státní správou myslivosti, podává pravidelně hlášení o probíhajícím lovu na tiskopisu Mysl/8.

PŘÍPRAVA KRMIV NA ZIMU

V červnu probíhají senoseče a uskladňování objemných krmiv na zimu. Kvalitně usušené a uskladněné seno je základem přikrmování zvěře v zimě. Jak již věděli staří hospodáři, se senosečí není dobré otálet a je nejlépe začít ještě před květem trav. Takové seno je pak jemné, chutné a má i vyšší obsah bílkovin. Toto období spadá do začátku června, kdy je proměnlivé počasí. Před deštěm je možno mokré seno kopit. Dešťová voda rychle vymývá živiny a takové seno je pak nekvalitní, navíc může i rychle dojít k zaplísnění.

Dalším krmivem, které si myslivci vytvářejí nebo nakupují od zemědělců je senáž. Senážování lze provádět buď s pomocí řezačky do připravených senážních žlabů nebo slisováním do kulatých balíků a následným obalením igelitovou fólií. Bílé balíky jsou často vidět na okrajích polí. Senážování je konzervace píce pomocí bakterií, které rychle v píci vytvářejí kys. mléčnou a CO2 což znemožňuje rozvoj ostatních mikroorganismů. Při senážování nevznikají takové ztráty, jako je tomu u sušení sena, proto je tento způsob velmi vhodný, leč poněkud nákladnější, než je tomu u sušení. Senáž či siláž, jako šťavnatá krmiva, musí být základem přikrmování vysoké zvěře (jelen, muflon, daněk, sika) v zimním období. V případě přikrmování pouze suchými krmivy (seno, obilí) dochází k následnému loupání kůry stromů a častějším škodám na lesních porostech, což je častá zbytečná chyba myslivců.

Červen je také nejvhodnějším obdobím pro přípravu letniny. Za letninu považujeme sušené letorosty listnáčů, keřů, ostružiní a maliní, které v zimě slouží pro přikrmování spárkaté zvěře jako doplněk potravy s vysokým obsahem tříslovin, který napomáhá ke snižování škod na lesních porostech.

KVALIFIKACE ŠKOD ZVĚŘÍ

V červnu se začínají posuzovat a kvantifikovat škody zvěří na lesních porostech za uplynulý rok. Majitel lesa by měl vyčíslit škody zvěří za uplynulý rok k 1. 7. Jak již je známo, výpočet škod na lesních porostech se provádí podle vyhl. MZe č. 55/1999 Sb. Zákon předpokládá dohodu obou stran. A dohoda začíná již při výpočtu a specifikaci škod - snad jen na připomenutí. Škody zvěří se neřeší v tzv. kauzálním či příčinném režimu náhrady škody. Tedy uživatel honitby neodpovídá za škody zvěří, ale jen je povinen je hradit v plné výši a to jen tehdy, pokud i poškozený učinil přiměřená opatření, aby škodám zabránil.

Drtivá většina případů zjištěných škod zvěří končí dohodou obou stran a úhradou škody ve finanční nebo naturální formě. Zákon o myslivosti dává v tomto směru dostatek pravomocí majitelům honebních pozemků, aby mohli škody uplatňovat a domoci se adekvátní náhrady. V médiích je paradoxně často prezentován pravý opak. Je paradoxem, že naopak myslivci nemohou uplatňovat škody na zvěři, které v některých případech převyšující celoroční lov a v některých případech převyšují i škody způsobené zvěří.

LOV SRNCŮ MÁ PŘÍSNÁ PRAVIDLA

V červnu pokračuje doba lovu srnce. Myslivci by měli mít již uloveny srnce I. věkové třídy a také nekvalitní srnce II. věkové třídy, u kterých je z chovatelského hlediska nevhodné, aby se dostali do říje. Myslivečtí hospodáři musí citlivě určovat počet kusů k lovu. V některých honitbách byl lov této věkové kategorie vzhledem k velkým ztrátám na silnicích a železnicích zcela zrušen. Je na zvážení každého uživatele honitby jak nastaví a následně realizuje lov této zvěře i ve vyšších věkových třídách. Kusy, které vykazují příznaky onemocnění, či jsou nadměrně vyhublé, zejména v oblasti páteře a zadních běhů, musí myslivec nechat prohlédnout veterinárním lékařem. To je důležité nejenom z hlediska kvality zvěřiny, ale i z hlediska základního monitoringu zdravotního stavu zvěře. V před uvedením na trh je pod přísným veterinárním dozorem. Zpracovatelé zvěřiny jsou pod stálým veterinárním dozorem. Tím je garantována kvalita zvěřiny, která se dostává do obchodů a restaurací. Zvěřinu je pak možné exportovat do zemí EU.

ZLATÁ SRNČÍ TROFEJ

I v měsíci červnu některé Okresní myslivecké spolky ČMMJ pořádají okresní kola dětské vědomostní soutěže o „Zlatou srnčí trofej“. Jedná se o soutěž v několika věkových kategoriích pro děti a mládež, ve kterých mohou uplatnit a rozvinout své znalosti o přírodě a přírodních dějích, které mají souvislost s ochranou přírody, zvěří a myslivostí. Děti se učí poznávat jednotlivé druhy bylin, stromů, keřů, ptáků, hmyzu a zvěře. Ti nejlepší pak postupují do celorepublikového kola soutěže, které probíhá během prázdnin.

v červnu Probíhají práce v lese

Končí období sběru semen jilmu. Probíhá stratifikace semen habru a jasanu. Kvete borovice, akát a jeřáb. Ve školkách se provádí výsev jilmu. Podle potřeby se pokračuje ve stínění, pletí a kypření nových výsevů dřevin. Nové výsevy a výsadby je nutno kontrolovat a v případě výskytu chorob a škůdců ošetřit registrovanými přípravky v patřičné dávce. V lesích pokračují prořezávky a probírky. Nunto je kontrolovat lapáky na kůrovce a po náletu provézt asanaci lapáků na lýkožrouta smrkového. Důsledně vyhledáváme stromy nalétlé kalamitními kůrovci nastojato a včasným zásahem likvidujeme tato ohniska. Z feromonových lapačů můžeme vyhodnotit, jak silný byl nálet kůrovce. Na trusnících lze kontrolovat stav housenek a jiných škůdců žeroucích v korunách. Kontrolovat a chránit je nutno les před celou řadou škůdců např. proti ploskohřbetce smrkové, tmavoskvrnáčovi borovému, obaleči dubovému a bourovci borovému pokračujeme v ochraně proti klikorohovi. Dle aktuálního průběhu počasí je nutno vyhodnocovat nebezpečí požárů a činit opatření, zejména v informovanosti veřejnosti o tom, že není možno v době sucha zakládat oheň. Ve výrobě dřeva pokračuje přibližování a odvážení hmoty z předmýtních a nahodilých těžeb. Hmotu atraktivní pro kůrovce je nutno asanovat. Končí zpracování průmyslové taxace vyznačené těžby pro příští rok.

Vrcholí sezóna včelařů, začíná sezóna kvalitnějšího směsného medu, který je tmavší a déle uchovatelný bez krystalizace. Včelstva jsou na vrcholu síly a vrcholí snůška nektaru a pylu. Je nutno dbát na to, aby plodiště nebylo zaneseno medem na úkor ploch pro plod. Naopak v mednících by se neměl objevovat plod, což by komplikovalo vytáčení medu. Včelači odebírají rámky plné medu a ještě za tepla je odvíčkovávají, vytáčí a takto získaný med filtrují. Ve včelstvech je nutno zajistit výstavbu díla vkládáním mezistěn.

Co dalšího se děje v honitbách?

V první polovině června:

1.6. začíná červen měsíc myslivosti, den dětí

líhnou se bažantíci, koroptve, kachňata, tetřevi, tetřívci, ……

srny ve vyšších polohách kladou srnčata, jelení laně kladou kolouchy

hnízdí ostříž lesní,

kvetou řeřáby, bez černý, jedlý kaštan, svazenka vratičolistá, hořčice, jarní řepka

daňkům roste paroží, jelenům dorůstá paroží a starší jeleni začínají s vytloukáním

brambory a cukrovka jsou ošetřovány proti houbovým chorobám a škůdcům, v porostech kukuřice je sledován nálet zavíječe a při překročení prahu škodlivosti jsou plošně aplikovány v kukuřicích insekticidy, v ovocných sadech je opakovaně prováděná ochrana proti škůdcům a chorobám

V druhé polovině června:

začíná páření medvědů

hnízdí žluva hajní, včelojed lesní, většina našich pěvců, podruhé hnízdí holub hřivnáč

kvetou lípy - pro včelaře tím končí pravá medonosná sezóna, po odkvětu lip začíná období sběru medovicového (tmavého lesního) medu

v teplejších oblastech probíhá příprava na žně, dozrávají porosty ozimého ječmene a řepky, jsou plánovány desikace porostů řepky, porosty brambor jsou ošetřovány proti chorobám a škůdcům

vychází sedmé číslo časopisu Myslivost s novými informacemi o myslivosti

Ing. Jiří Šilha, Ph.D.

pověřený pracovník pro styk s médii

Českomoravská myslivecká jednota

Jungmannova 25

115 25 Praha 1

e-mail:jiri.silha@centrum.cz

mobil: 604 953 043

ČERVNOVÉ pranostiky z knihy Jaromíra Kovaříka Zvěř, lov a myslivost v české lidové slovesné kultuře:

Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko.

Když červen sluncem pohostí, úroda bude v hojnosti. Hřímá-li v červnu, zvede se obilí. Chladný květen, červen vlažný - je pro sýpky, sudy blažný. Červen studený - sedlák krčí rameny. Pláče-li Medard i ječmen zapláče.

Déšť o svatém Vítu škodí ječmenu i žitu. O svatém Vítu půl zrna v žitu. Svatý Vít vymetá ovísek. Nesej na svatého Víta, škoda žita. Svatý Vít káže síct, svatý Jan seče sám.

Do Jana Křtitele nechval ječmene.O Janu-li kukačka kuká, pěkný čas sobě vykuká. Nekuká-li kukačka před sv. Janem, bude neúrodný rok. Čím déle kukačka po Janu zpívá, tím dražší žito na trhu bývá.

Na svatého Aloise poseč louku, neboj se! Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začnem kositi.

Na svatého Antonína broušení kos započíná. Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší, urodí se hodně hub.

Když pes v břiše, v střevách má kroucení, trávu jí, vyje, strojí skučení, řídko toho chyba bývá, že potom déšť přicházívá.

CHOVATELSKÉ PŘEHLÍDKY A VÝSTAVY V ČERVNU

KYNOLOGICKÉ AKCE V ČERVNU

STŘELECKÉ AKCE V ČERVNU